Milostná zaklínadla čarodějky Anny Calvi
Odmalička hrála na housle, v pubertě je vyměnila na kytaru. Vysedávání v obchodech s nástroji pak patřilo k jejím nejoblíbenějším víkendovým činnostem a vztah k elektrické kytaře vydržel londýnské zpěvačce/čarodějce Anně Calvi dodnes: na druhém albu One Breath svůj Telecaster povýšila na stejnou úroveň jako zabijácký hlas.
Když Anna Calvi, třicetiletá umělkyně z Londýna se slabostí pro Jeffa Buckleyho, Davida Lynche či Edith Piaf, vydala v roce 2011 temné debutové album, producent a hudebník Brian Eno o ní prohlásil, že „je to nejlepší, co se písničkářskému světu stalo od dob Patti Smith.“ Zalíbení v ní našel i Nick Cave, který si ji pozval jako předskokanku na turné svého projektu Grinderman, a její desku si oblíbila také kritika – Anna dostala nominaci na prestižní britskou cenu Mercury za album roku.
Poslechněte si Annu Calvi v Youradiu
Na fotkách působí Calvi s vždy pečlivě vyčesanými vlasy a rudými rty jako kombinace nedosažitelné femme fatale a přísné učitelky. S nepřístupnou vizáží dobře koresponduje i její nabroušený, nesentimentální alt; v Česku bychom k němu snad našli paralelu u Radůzy, tím ale veškerá podobnost končí. Calvi totiž se výrazem dokáže obdivuhodně pracovat.
Na nové desce One Breath se v tomto směru ještě o kus posunula. Kytaru, kterou na prvním albu využívala hlavně jako doprovodný nástroj, nyní podle svých slov povýšila na médium k vyjádření pocitů. Začala experimentovat se zvukem a s téměř chlapským drivem zkouší, kam až může zajít.
U Anny Calvi je všechno jaksi posunuté. I ty nejjemnější písničky, třeba jako by z poza skleněných dveří podávaný zvukově emocionální aperitiv Peace by Peace, vycházejí z tvrdého podloží. Calvi nezní ani zdaleka tak smířeně jako zmíněná Patti Smith, živočišností by se dala přirovnat třeba k rané PJ Harvey (totálně rozostřená Love Of My Life). Její hudba působí chvílemi až scénicky, třeba v refrénu Elizy s kytarou pracuje jako ta nejpřísnější žokejka s bičem. Přesto své skladby o lásce, touze a démonech dokáže dovést ke klimaxu. Těžko říct, jestli za to může šok z gradace, ale například Suddenly nakonec začne fungovat tak silně jako zaříkadlo z úst zkušené čarodějnice.
Deska One Breath je něco jako jízda na koštěti nad zvukovou krajinou, ve které kromě odstínů kytary a hlasu bublajícího jako horké gejzíry žije i armáda elektronických zvuků (zajímavě je používá třeba ve zmíněné Peace by Peace). „Tentokrát jsem strávila ve studiu jen chvíli. O to víc jsme ale experimentovali se zvukem. One Breath je dost osobní deska a já jsem na ní chtěla vyjádřit větší škálu emocí,“ vzpomíná zpěvačka na 
dobu intenzivního mixování v texaském Dallasu.
Stejnou energii by se svou kapelou ráda přenesla i na pódium. Posoudit, jak se to čarodějce Anně povedlo, můžete i vy, její první klubový koncert v Česku je v plánu na 6. března 2014 do Lucerna Music Baru.
Anna Calvi – One Breath
Vydavatelství: Domino Records
Seznam skladeb: Suddenly, Eliza, Piece By Piece, Cry, Sing To Me, Tristan, One Breath, Love of My Life, Carry Me Over, Bleed Into Me, The Bridge