Michal Malátný: Jsem chodící reklama na manželství a rodičovství

zobrazit fotogalerii

Na rozhovor se frontman kapely Chinaski Michal Malátný přibelhal o francouzských holích a půlku povídání kvůli operovanému a bolavému kolenu prostál u stolu. Na otázky k nadcházejícímu T-music Chinaski turné 2010 a nové desce Není na co čekat odpovídal bez náznaku únavy, nadšeně hovořil i o rodině. Když ale přišla řeč na kamaráda-bubeníka Pavla Grohmana, který před dvěma lety zahynul na motocyklu, bylo z jeho pohledu ihned jasné, že tahle ztráta zřejmě nikdy úplně nepřebolí.

Aktuální deska

Potkáváme se ve chvíli, kdy i jedno patro sjíždíte výtahem, protože máte po nenadálé operaci kolene. Jak jste si to zranění přivodil?  
Před týdnem jsem šel na zkoušku, zaparkoval jsem auto, a protože jsem měl pochybnosti, jestli jsem ho zamknul, otočil jsem se. Při otočce mi noha zůstala na místě, v koleni křuplo a já věděl, že je zle.  

Jak dlouho bude trvat rekonvalescence?
Minimálně 14 dní. Vazy mám, kromě jednoho, který je natržený, naštěstí v pořádku, ale ulomil jsem si kus menisku. Hned druhý den mi to tedy laparoskopicky odoperovali a pan doktor řekl, že jestli patřím mezi ty, kterým se podobné úrazy rychle hojí, je šance, že za 14 dní budu úplně zdravej. Pokud ale ten typ nejsem, což se uvidí, možná, že v tu dobu budu ještě chodit o berlích.
Z toho důvodu jsme se rozhodli odložit start našeho T Music Chinaski Tour a první dva koncerty přeložit na konec. Naosto tedy začínáme až 7. října v Liberci. (Aktuální rozpis termínů najdete tady.)

Chystáte zatím nejvelkolepější turné ve vaší historii. Budete muset kvůli zranění měnit scénu či choreografii?
Videoprojekce vychází z našeho obalu, na kterém jsou nakreslené figurky  dejme tomu, že Barbie a Kenové. Na těch se nic měnit nebude. Nechci ale, aby se cokoliv měnilo i co se choreogragie týče, vždyť proto jsme začátek turné odložili. Jak to ale bude všechno přesně vypadat, to v tuhle chvíli ještě nevím, protože Simon Sidy, ten borec amercikej, se kterým turné děláme, přiletí až v sobotu (25. září, s Michalem hovoříme o den dříve). Od sobotního večera začneme zkoušet.  

Když tedy všechno půjde dobře, jak bude scéna vypadat?
Scéna bude zajímavá tím, že přímo na pódiu s námi bude moci stát až 70 lidí, kteří uvidí koncert z naší perspektivy a zároveň jim poskytneme velmi dobrý zvuk. Myslím, že to je dobrej nápad, já bych třeba něco podobného rozhodně chtěl se svou oblíbenou kapelou zažít. Simon je ale hlavně největší machr přes světla, takže předpokládáme, že nám udělá takovou světelnou show, jakou nikdo jiný neumí.

O Simonu Sidym, muži, který dělá s Depeche Mode či Aerosmith a jehož práce na koncertě Pink vás zaujala tak, že jste ho oslovili, se už v souvislosti s vaším turné hodně mluvilo. Jak se vám ale podařilo přesvědčit ho, aby sedl do letadla a přijel přes půl zeměkoule udělat šestikoncertní turné kapele z malé evropské země?
Nejdřív jsme mu poslali naše DVD a v mailu jsme mu podrobně vysvětlili, co jsme za zemi a jaké mámě možnosti. Že nemůže čekat padesátitisícovou návštěvu jako na U2,ale že máme v rámci české republiky nějakou pozici.
Letos v dubnu jsme navíc byli s kapelou v Americe, hráli jsme v Simonově Los Angelese, a tak jsme ho pozvali na koncert. Konal se v německé zahradní restauraci, prostředí příšerný, bedny z předminulýho století, zkrátka velkej boj. Dost jsme se báli, že až tohle uvidí, podruhý nám telefon nezvedne. Simon ale naopak vydržel až do konce, přišel za námi a říká: „Cool, chlapi, vidím, co děláte za hudbu, umím si to představit, jdu do toho.“ 
Doufáme tedy, že vznikne něco vyjímečnýho, něco, co by jiná česká kapela neudělala.

Co budete na turné hrát?
Koncert bude trvat déle než dvě hodiny, teď ve zkušebně sestavujeme playlist. Nová deska není ještě tak dlouho na trhu, aby ji lidi mohli mít naposlouchanou, ale nakonec jsme se dohodli, že na turné zahrajeme deset ze třinácti nových písniček. Zbylých 22 písniček bude starších. Na své si přijde každý, jak ti, co nás znají posledních pět let, tak ti, kteří nás mají rádi od začátku. Vymysleli jsme třeba takové medley (skladba složená z různých motivů), ve kterém jsme spojili tři staré písničky dohromady.

Kterou skladbu ze starých hitovek nakonec vyřadili? Co Dlouhej kouř, který, jak jste řekl, už byste nikdy v životě nemusel slyšet?
Dlouho, dlouho jsem odolával, ale včera na zkoušce mi ho kluci vrátili na seznam.

http://www.youtube.com/watch?v=zaa7LU5SWOo

Vy že v kapele nemáte právo veta?
(směje se) Nemůžu, nebo – nejde to. Ale zrovna tohle je jen minimální ústupek.  

Noví Chinaski jsou v určitém smyslu syrovější, vrací se až k vašim rockovým kořenům. Na druhou stranu jsou to stále takoví Chinaski, jak je známe z rádií – melodičtí, pohodoví, poprockoví. Což vám ale řada lidí zazlívá.
Nemá smysl někomu něco vysvětlovat a někoho o něčem přesvědčovat.
Všechno, co jsme chtěli říct, jsme řekli na desce. A jestli někomu přijde syrovější a dřevnější, tak jsem jenom rád, protože jsme to tak chtěli.
My jsme rocková kapela, jejíž gró je v živém hraní. Energii z koncertů se nám ale často nedařilo na desku dostat, a tak jsme si řekli, že ji nahrajeme jako by naživo. Stáli jsme při nahrávání pohromadě ve studiu tak, jak se to dělalo, než přišly všechny ty počítače…

…všechny ty PC a „meky“, o kterých zpíváte v zábavné swingovce Kompy? Jste ten typ, který si každou chvíli kupuje nějakou hi-tech novinku a pak umí ovládat jenom třetinu jejích funkcí?
Mám už jedenáct let jednoho meka. Je to můj první mac, kterého jsem koupil v roce 1999, a pořád na něm dělám.

Takže váš mek vám ještě neklek´.
Nene. Já na meky nedám dopustit.

Jste frontman největší české poprockové kapely, právě jste s ní dokončil osmou desku a jedete na turné. Doma ale máte roční  dcerku. Jak se vám daří kloubit muziku a rodinu?
S dítětem mi to, možná paradoxně, přijde všechno jednodušší. V životě jsem si srovnal, co je důležitý. Najednou je jasné, co je třeba udělat a nad čím se naopak ani nepozastavit. Ačkoliv mám mnohem míň času a jsem míň vyspalej, napsal jsem za poslední rok víc textů než za posledních deset let. Jsem šťastnej a jsem chodící reklama na manželství a rodičovství. Kdokoliv se mě zeptá, jenom mu to doporučuju.  

Tak teď snad jen malé Kateřině pořídit sourozence.
To jo. Byli jsme po ní tak nadšení, že jsme si říkali, že okamžitě chceme druhý dítě. Ale teď jak je Kačence rok a měsíc a je to s ní docela záhul, takže jsme trochu vyměkli. Ale myslím, že pro život je důležité mít sourozence, a že to nakonec nějak dopadne.