Michaela hejtuje, že se lidi nemění
Nedávno jsem ve svém hejtu psala, že starého psa novým kouskům naučíte, jen musíte být trpěliví. To je sice pravda, ale vocamsaď pocamsaď, že jo.
Říká se, že člověka nepředěláte. No, asi na tom je kousek pravdy. V poslední době pozoruju lidi kolem sebe, včetně sebe, a došla mi jedna věc.
Každý prochází vývojem, lehce se mění, ale ty změny nebývají moc velké. Nikdo se časem nepřetočí o 180 stupňů. Ten základ tam prostě je, asi od narození nebo dětství, a takový ten dotyčný už zůstane, nedá se nic dělat, fakt.
Kdo je například vznětlivý, nikdy z něj kliďas nebude. Někdo je pro změnu sobec a, světě, div se, jiný nebude. Můžete se na hlavu postavit, zkoušet to s ním po dobrém i po zlém, ale tvrdé jádro zůstane navždy stejné.
Proto mám pro vás v dnešním hejtu takovou malou radu – nesnažte se lidi kolem sebe moc měnit. Budete pak akorát naštvaní, až se vám to nebude dařit.
Můj ex například vždycky bude ješita, zatímco já hysterka. Konec hlášení.