Michaela hejtuje, že propadla Instastories
Není to tak dávno, co jsem hejtovala Instastories. Ale časy se mění...
Začalo to nevinně. Dala jsem si Instastories, druhý den ráno další, odpoledne jsem přidala jiné… Jednou, jak jdu po ulici v hezkých šatech a na podpatkách, pak jak snídáme s naším psem a králíkem, následně jak jsem na Dyzajn marketu… A už se vezu!
Přitom ještě v lednu jsem si na Instastories stěžovala. Lamentovala jsem nad tím, co na nich lidi mají a že tam dávají samé kraviny. No a už jsem s nimi na stejné lodi, shame on me!
Jsem otravná?
Musím říct, že je to celkem zábavné. Hlavně ty různé funkce. K fotkám, případně videím, přidávám časy, gify, písničky, texty, kreslím, … Znáte to.
Už jsem se ale zamyslela i nad tím, jestli ostatním připadám stejně otravná, jako občas připadají oni mně. Protože vlastně na tom, že mám psa, jdu po ulici nebo jím burito není nic zajímavého, no ne?
Přesto ale počet lidí sledujících moje storíčka roste. Zvláštní. Lidi asi chtějí co nejvíc nakouknout do soukromí ostatním, tak zvaně chtějí jim vidět až do kuchyně. Každopádně chci jejich přidávání omezit.
Kdo je úspěšný v Instastories?
Nicméně mě k tomu napadla ještě jedna myšlenka. Když před lety dal někdo lajk nebo komentář vašemu statusu na Facebooku, byla to událost a hned se rozvíjela debata. Nyní má každý stovky lajků a statusy s méně než dvaceti lajky jsou vlastně neúspěšné.
Platí to tak i pro storíčka? Protože mi sem tam někdo napíše na základě mého story do zprávy, případně mi dá nějakého emotikona, a já z toho mám radost, jak když jsem před deseti lety měla dvě „To se mi líbí“ na Facebooku.
Kdo je úspěšný ve stories, tomu chodí desítky zpráv a lajků, je to tak? Dejte mi prosím vědět třeba do komentářů na Facebooku pod tímto článkem, protože já fakt nevím…
