Michaela hejtuje: Tak jsem bilancovala…
Obecně moc nebilancuju. Teď jsem se ale neubránila. Sakra.
Ne, nemám narozeniny, ani se v mém životě neudál žádný významný mezník. Proč jsem se tedy vrhla na bilancování? Nakopl mě k tomu komentář Káči, který si můžete přečíst zde. Káča měla narozky, a tak se zamýšlela nad svým životem. A strhla s sebou i mě (potvora).
A já nedospěla k úplně krásným závěrům… Jasně, mám práci, kluka, chodím do školy, což mě baví, ale… Je tu jedna jistá věc, která mi stále chybí. A ještě ve dvaceti jsem si myslela, že ji v tomhle věku už mít budu. Neprozradím vám, o co jde, ale o jednom vás můžu ubezpečit – nedá se to koupit ani to nějak cíleně získat, mít to je v podstatě náhoda. O to víc mě drásá, že to pořád nemám. A přitom to chci už tolik let! Je to k zbláznění!
Takže díky, Káčo, žes mě (nechtěně – snad!) přinutila o tom přemýšlet. Nesnáším bilancování!
