Michaela hejtuje stěhování
Mám za sebou osmé stěhování a už mi to fakt leze krkem. A čeká mě deváté.
Stěhovali jste se někdy? Pokud ne a chtěli byste, třeba od maminky a tatínka, zase tak moc se na to netřeste. Jasně, bydlet bez rodičů a otravných sourozenců je super, ale ne nadarmo se říká Lepší vyhořet než se stěhovat.
Můžu potvrdit, že stěhování je peklo. Nikdy jsem nevyhořela, tak nemůžu posoudit, jestli je to fakt lepší než stěhování, ale stěhovat se je strašný nářez. Nápor na fyzičku i psychiku. Byste nevěřili, jak je to stresující!
Nejlepší je fáze balení. Začnu vždycky systematicky, aby se mi vše dobře pak hledalo, že jo. Jenže postupem času, jak jsem už zoufalejší a zoufalejší, házím věci do pytlů a krabic, jak mi to zrovna přijde pod ruku. Výsledkem samozřejmě je, že když se potom přestěhuju, nemůžu ve svém novém působišti nic najít.
Prostě – vážně nesnáším stěhování. Za asi čtrnáct dní se budu stěhovat zase, snad už naposledy. A mám v sobě takovou tu malou jiskřičku naděje, že až se budu opět balit, budu systematická jak nikdy. Jasně, Michalo.