Michaela hejtuje měsíc do svatby
Je to tu. Za měsíc se vdávám a začíná panika!
Brutální nestíhačka. Tak by se daly shrnout moje pocity měsíc před svatbou. Začala jsem ji plánovat hned po zásnubách v březnu, ale teď jsem měla tak dva měsíce pauzu a mám pocit, že jsem to trochu podcenila.
Ve skutečnosti se jedná fakt jen o pocit. Vše důležité je zařízené, takže teď už jde jen o drobnosti, ale já jsem perfekcionista a pořád mi přijde, že se něco nestíhá a že nemáme něco, co nám bude zcela jistě pak chybět.
Byste totiž nevěřili, co všechno se musí zařídit – šaty, kytky, jídlo, zákusky, matrika, pozvánky, prstýnky, dekorace, kadeřnice, vizážistka… Aaa! No, je toho fakt dost!A nejhorší na všem je, že se vás pořád někdo na něco ptá a vy musíte nacházet odpovědi (Kolik chcete zákusků? Jakou barvu květin chcete? Kolik lidí tam bude spát? Jaké obálky koupíme na pozvánky?). Někdy bych nejradši řekla, že už je mi to všechno jedno, ale to nejde.
Stav na palici. Tak mi držte palce, abych se do svatby nezbláznila.
