Michaela hejtuje, jak jsou lidi na vejšce de*ilní

Michaela Maršálová

Asi jste zaregistrovali, že ještě chodím do školy. Školička mě moc ba a celé je úžasné, růžové a bájo. Má to ale jeden háček – mám spolužáky.

Jasně, to je přece normálka, řeknete si. Jenže všimli jste si někdy toho, jak jsou lidi na vejšce přiblbí? Dám vám pár příkladů.

Učitel zadá termín testu a literaturu, ze které se máme učit. Dotaz spolužáka: „A musíme to umět fakt podrobně, nebo stačí jen tak zběžně? Kolik bude otázek? Jak moc přísné bude bodování?“ Můj názor: Hej kámo, tady nejsi na základce, ale na magistru! Prostě přečti knihy a doufej, že budeš v testu znát odpovědi!

Učitel oznámí, že nebere nikoho, kdo je zapsán pod čarou. Dotaz spolužáka: „A co když jsem první?“ Můj názor: Zmiz!

Učitel rozdá papír, kam máme napsat, co nás v oboru zajímá. Spolužáci: Každý do toho papíru čumí pět minut a přemýšlí, co inteligentního by tam napsal. Můj názor: Vaše názory stejně nikdo číst nebude! A kdyby náhodou ano, učitel těžko z papíru pozná, kdo je kdo, takže si nešplhnete ani super intoušskou odpovědí! AAAAA!

Na závěr bych chtěla říct, že mám samozřejmě své spolužáky ráda. Jen se prostě občas chovají strašně nedospěle, což mě vždycky vytáčí u všech.