Metallica a Lou Reed se neměli potkat

Když se Lou Reed a členové Metalliky na podzim roku 2009 vlastně docela náhodou potkali na jednom pódiu, málokdo tehdy tušil, že o dva roky později budou fanoušci nad jejich společnou deskou jen nevěřícně kroutit hlavou. A nejen fanoušci – při poslechu desky Lulu kroutí hlavou kritika a vlastně úplně všichni.

Možná ten pocit znáte taky; nějakým omylem jste se zatoulali na výstavu konceptuálního umění. A zatímco nechápavě zíráte na "příběh", který vám nabízí projekční plátno, znalci (či pseudoznalci) uznale pokyvují a nad vrcholnou formou umění se rozplývají blahem. Stejné je to s projektem Lulu Metalliky a Lou Reeda.

První spolupráce: Metallica a Lou Reed – Sweet Jane

Lulu totiž můžete chápat také tak. Troufám si ale tvrdit, že pokud otázku Co je vlastně umění? zbavíte onoho korektního a filozofického nádechu, volba je jasná. Ptát se pak budete spíš Jaký svinstvo v tom studiu sakra kouřili?

Kdyby bývalo zůstalo u původního plánu, tedy společného přepracování starých Reedových fláků (viz Sweet Jane), možná by to všechno dopadlo docela seriózně.

To by ovšem Lou nesměl pár týdnů před začátkem nahrávání přinést dema, připravená k adaptaci sto let starého divadelního dramatu (zpráva na Kouli). Takže experiment, alternativa. Proč ne. Jen vzpomeňte na rockera Micka Jaggera a jeho zdařilé Super Heavy, zavánějící vším od reggae po elektroniku.

Lulu – The View

Vlastně ani nevadí, že Metallica kromě pár momentů (viz několik trashmetalový riffů ala období Master of Puppets) vůbec nezní jako Metallica. Tedy radikálním Metallica fans asi ano, ti už prý pro Reeda vymýšlejí co možná nejbolestivější smrt. Dokonce nevadí ani časté falešné tóny, Reedův prapodivný recitál nebo zcela „nepísničková“ forma skladeb.

Důvodem, proč budete mít problém tuhle desku doposlouchat do konce, je absence jakékoli stěžejní myšlenky nebo aspoň viditelného smyslu. Proč většina skladeb nemá vůbec žádnou dynamiku? Proč gradují uprostřed a pak se opět roztékají do neznáma? Proč je tahle pasáž falešná? Proč tenhle primitivní motiv trvá dlouhé čtyři minuty? „Poslání“ celého Lulu projektu chápou zřejmě jen samotní aktéři. Nebo ani oni ne?

Reedův svět a svět Metalliky se zkrátka nikdy protnout neměly. Lulu má možná hezkou tvář (ačkoliv i o tom by se dalo polemizovat), jinak je ovšem zcela nestravitelná, nečitelná, nudná a nicneříkající. Stejně jako většina konceptuálního umění.

Metallica a Lou Reed – Lulu
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 87:04
Seznam skladeb: Brandenburg Gate, The View, Pumping Blood, Mistress Dread, Iced Honey, Cheat On Me, Frustration, Little Dog, Dragon, Junior Da