Mandrage: Citovou nabídku vyměníme za pozvání na zabijačku

To, jaké nosí prádlo, hoši z kapely Mandrage s žádným fanouškovským blogem neprobírají. Fandí plzeňskému fotbalu i pivu a Františkovy Lázně znají jen letmo. Zpěváka Bolana psychoanalytik označil jako nepřízpůsobivou lehce agresivní povahu, přesto se mu spolu s kapelou a novou deskou Moje krevní skupina daří. "Jsme ti poslední, kteří by si měli stěžovat," říkají, když mluví o rotacích českých písniček v komerčních rádiích.

Dneska je krásně upršený den. Nějaký recept, jak takový den dobře zahájit? Chutnou snídaní? Co vlastně snídá skupina Mandrage?
Bolan: To nám ten rozhovor pěkně začíná, haha. Ale dobrá, já snídám pouze kyselou rybu. Občas to vyměním za syrový vejce nebo kus hověziny, pokud je k dispozici. Na rohlík s marmeládou mě nikdo nedostane.
Mates: Já vstávám až kolem druhé hodiny, takže snídaně je pro mě pojem z jiné dimenze.

Po úspěchu alba Hledá se žena – tedy především jeho titulní skladby, která byla slyšet snad z každého rádia – se z vás rázem stalo známé jméno. Jaký máte pocit, když svou písničku, jedno jakou, slyšíte z rozhlasu dnes? Ještě to s vámi „něco dělá“?
Bolan: Je pravda, že dřív jsem to prožíval víc, ale samozřejmě i dnes mám radost, když se jakákoliv píseň od Mandrage hraje. Pokud nepočítám mrtvoly z inkubátoru socialistické písně, rádia dnes hrají českou muziku jen velmi sporadicky a i větší kapely než jsme my mají problém svou píseň do rotací dostat. My jsme ale ti poslední, kdo by si měl na něco stěžovat.

S popularitou souvisí i šílenství fanoušků. Už jste zaznamenali nějaké bláznivé nabídky?
Bolan: Občas dostáváme opravdu zajímavé vzkazy, ale snažíme brát to s humorem. Nabídky citového druhu bych klidně vyměnil třeba za pozvánku na nějakou zabijačku.

Co fanouškovské blogy? Člověk se tam o vás dozví takové věci, při jejichž četbě se ani nechce věřit, že nejsou výplodem bujné fantazie fanynek. Nebo opravdu dáváte vědět, jaká barva a jaký střih spodního prádla patří mezi vaše nejoblíbenější?
Mates: Je neuvěřitelné, kolik existuje blogů, profilů a Facebooků, kde říkáme spoustu věcí, komunikujeme s fanoušky, balíme mladé slečny, nadáváme na ostatní kapely a máme řadu dalších primitivních názorů. Ale pozorný fanoušek už ví, že takovéto profily nespravujeme my. Pouze na Facebooku jsem objevil svých asi sedm  profilů a všechny žijou svým vlastním životem neznámého vetřelce, který se vydává za Matyáše Vordu.
Oficiálně máme pouze webovky Mandrage, profil na Bandzone, jeden oficicální Mandrage profil na Facebooku a každý jeden soukromý Facebook. Pokud narazíte na cokoliv jiného, věřte, že to s námi nemá nic společného. A nevím o tom, že bychom někdy řešili spodní prádlo.  

Nejvíc mě ale pobavily ankety v duchu: Kdo z kluků z kapely Mandrage je nejlepší? Nejhůř napříč anketami dopadl Coopi jakožto basák – muž vzadu. Mimochodem, co znamená přezdívka Coopi?
Mates: Coopi měl kdysi lehce bizarní kapelu s názvem Pornocowboys and Circus Mr. Devil. Založil ji spolu s Tuzexem, který dnes hraje v Sunshine. V té době si Tuzex nechal říkat orG a Coopi byl Cooper. Když začal hrát v Mandrage, tak to zkrátil na Coop a my mu začali říkat Coopi, protože to šlo lépe do pusy.

Jak vás, Plzeňáky, zasáhly úspěchy fotbalové Viktorky? Nebo máte raději plzeňský hokej? Či pivo?
Bolan: Mam rád všechno plzeňský, ale rozhodně dávám přednost fotbalu, takže Viktorku s nadšením sleduji. Nejsem ale zase úplný fanatik jako náš technik Kečup. Ten byl za Viktorkou i na Barceloně, Kodani a vlastně úplně všude. Koukal jsem td na zápas s AC Milán a to, jak Plzeňáci dokázali v závěru zvrátit hotovou prohru, bylo neuvěřitelný. Plzeň je teď nejen městem piva, ale i fotbalové Viktorky a kapely Mandrage, haha.

Kdy jste se byli naposledy podívat ve Františkových Lázních? Z Plzně je to krásných 111 kilometrů.
Mates: Naposledy před třema měsíci. Točili jsme tam nějaký video shot jako promo k singlu.
Bolan: Já tam byl loni v aqua parku. Musel jsem splnit rodičovskou povinnost a vzít malýho na vodní radovánky. Vůbec se mi tam nelíbilo, bytostně nesnáším bazény a podobný parády, ale za to nemůžou Františkovy Lázně. Město jsem si vlastně ani nestačil projít. Budu to muset napravit a dát si lahodný léčivě-průjmový Františkův pramen.   

Podle písniček se zdá, že  si vůči něžnému pohlaví neberete servítky. Jednou je těžké najít nějakou, která není vadná, a pak, když už jí najdete, ji rovnou pošlete na léčení do lázní. Že by špatné zkušenosti s dívkami?
Bolan: Můj psychoanalytik mě po poslechu nové desky diagnostikoval jako nepřizpůsobivou povahu s příznaky mírné agrese. Moje žena má názor, že ta agrese není vůbec mírná, a já sám sebe považuju za neurotického romantika, takže těžko říct kde je zakopaný pes.

Co je vlastně vaše krevní skupina? Stejnojmenná skladba z nové desky je v tomto směru poměrně minimalistická a dává velký prostor k vlastní interpretaci. Žánrově se na desce lehounce posouváte, je cesta k „elektroničtějšímu“ popu ta, kterou byste chtěli pokračovat?
Bolan: Krevní skupina může být samozřejmě cokoli, co člověk považuje za jemu vlastní, takže doufáme, že i naši fans považují naši kapelu za sobě vlastní. Ale pokud si pod názvem „Moje krevní skupina“ představíš něco zcela jiného, není to špatně.
Dnes už sice využíváme mnohem víc elektroniky než v minulosti, ale termín electro-pop je trochu přehnaný. Stále jsme především rocková kytarová kapela, jakýmkoli jiným vlivům se ale vůbec nebráníme a můžeme je nazývat klidně electro, pop, industrial dubstep či noise. V muzice nejsou hranice a mixování různých stylů nás baví.