Kryštof Michal ze Support Lesbiens má plnou hlavu potomka
Zpěvák a hlavní osobnost české, ale anglicky zpívající skupiny Support Lesbiens Kryštof Michal vypráví o svých začátcích v muzice, o tom, proč má rád angličtinu a co můžeme od kapely čekat v novém roce.
Máte nějaké hudební vzdělání, nebo jste samouk?
Oficiální vzdělání nemám. K hudbě jsem se dostal díky tátovi velmi záhy, stal jsem se jejím náruživým posluchačem a řekl bych, že hudba byla středobodem mého života. Je pravda, že na základní škole byla hudební výchova a navštěvoval jsem různé sbory. I do lidové školy jsem tři roky chodil, tam jsem hrál na dršťky (akordeon – pozn. red.).
Pojí se nějaká příhoda s názvem vaší kapely Support Lesbiens?
Ani ne. Jednoho dne jsme zjistili, že musíme jet na koncert a nemáme jméno. Rozhlíželi jsme se po zkušebně a ten název byl součástí nějaké nálepky. Tam bylo víc takových nálepek, a nám se líbilo Support Lesbiens.
Kdy padlo rozhodnutí zpívat anglicky a proč?
To přišlo pravděpodobně s tím, jak jsem od dětských let nasával hudbu od svého táty. Ve třech nebo čtyřech letech jsme si v autě pouštěli Beatles, měl jsem je potom tak naposlouchané, že nebylo jejich písničky, kterou bych neznal. Můj hudební svět netvořila česká hudba ani v pozdějších letech. Angličtinu jsem se učil na základní škole, postupem času jsem ji i vylepšil, a tak bylo naprosto přirozené, když mě oslovili v osmnácti letech, ať si jdu zazpívat s kapelou, tak jsem začal zpívat anglicky.
Učil jste se angličtinu jinak než jako povinný cizí jazyk ve školních lavicích?
Studoval jsem ji praxí, odjel jsem do Anglie, kde jsem byl nucen mluvit.
Nevadí vám, že spousta lidí v Čechách, kteří anglicky neumějí, nevědí, o čem zpíváte?
Ne, nevadí mi to, protože hodně lidí poslouchá cizí hudbu a přitom neví, o čem se zpívá. A přesto se jim to líbí. U mě to bylo stejné, než jsem se naučil anglicky. Pak jsem zjistil, že hodně anglických věcí, které se mi líbí hudebně, bohužel tak docela neodpovídá mé představě. Takže mě znalost angličtiny spíš omezovala. Protože člověk, který ji neumí, přijímá veškerou anglickou hudbu prvoplánově – buď se mu líbí, nebo nelíbí, a neřeší texty. Ale myslím, že i kdyby si naprosté minimum lidí oblíbilo angličtinu díky muzice, je to jenom dobře.
Co vaše kapela plánuje pro příští rok?
Na úplný začátek roku neplánujeme nic. Já plánuji příchod dalšího potomka, a to znamená, že všechny ostatní věci musí na chvíli stranou. Je také pravda, že poslední dva, dva a půl roku jsme se nezastavili – za tu dobu jsme stačili vydat čtyři desky. Pravděpodobně si teď trochu odpočineme, což ale neznamená, že bychom příští sezónu nekoncertovali. Určitě se zúčastníme klasického festivalového kolečka.
Kde budete trávit Vánoce?
V Praze, právě kvůli potomkovi. Na Štědrý den budu určitě s rodinou, potom jezdíváme po babičkách. I Silvestra a Nový rok strávíme doma, protože to dítě teď může přijít kdykoliv.