Kočičí kolonie na Palmovce aneb jaký dopad může mít, když se nekastrují volně pobíhající kočky
Na pražské Palmovce se mezi zahrádkami a placenými parkovišti začaly nekontrolovatelně množit kočky. Organizace O chlup líp se snaží celou situaci řešit odchytem. Pokud se jim nepodaří všechny kočky odchytit a umístit do nových domovů, budou ve velkém nebezpečí při brzké likvidaci parkoviště.
Kočičí kolonie černých šelem se neodchytává zrovna snadno, protože kočičky jsou divoké a pohladit se nechají jen od paní, která je krmí. Jakmile se jednu kočičku podaří odchytit, bere ji organizace O chlup líp na veterinu. Tam podstoupí standardní veterinární prohlídku, jsou odblešeny, odsvrabeny a otestovány na FIV a na FeLV. Některé kočky jdou do dočasné péče, březí kočku přebírá Zvíře v tísni. Kočkám jsou pak proplaceny kastrace v rámci kastračního programu Feliti. Péči na veterině hradí Click and Feed.
Těžká situace
Celé náročné situaci se přitom dalo předejít. „Kočičí kolonie na Palmovce je jedním z důsledků přemnožených koček. Lidé se o ně na místě starají, krmí je, ale kvůli tomu, že kočky nejsou kastrované, tak se nekontrolovatelně množí. Protože nemají žádnou veterinární péči, jsou některé nemocné – jak dospělí jedinci, tak koťata. Bohužel bez veterinární pomoci zemřou – ať už vlivem onemocnění, nebo pod koly aut, v lokalitě je několik staveb a kočky se nachází přímo na parkovišti,“ řekla nám k situaci iniciátorka záchranné akce a provozovatelka O chlup líp Gabriela Zvonková.
„Chtělo by se říct – vždyť je to příroda! Ale tohle příroda není. Někde to muselo vzniknout. Když bychom šli po stopě celé linie, dostali bychom se k jedné kočce, kterou majitelé nechali pobíhat venku nekastrovanou. A tak je tomu často i na vesnicích. Kastrace není proti přírodě, naopak, zabrání přemnožení koček a jejich následné zbytečné a často trýznivé smrti. V případě kočičích kolonií nebo toulavých koček je v současné době možné obrátit se na několik kastračních programů, které pomohou s úhradou,“ uvedla dále Zvonková.
Kastrujte
„Naše organizace se obrátila na Feliti, s nimiž jsme kastrace domluvili. Kočky mohou zabřeznout už v půl roce věku. Koťata mohou mít i čtyřikrát do roka. Pokud každý vrh čítá průměrně čtyři koťata, je to šestnáct nových koček ročně. Ty se v dalším roce mohou začít množit mezi sebou. I kdyby z těch šestnácti koťat byla jen polovina koček, dostáváme se během dvou let téměř ke sto padesáti kočkám! Z jedné nekastrované kočky! Dá se tedy snadno spočítat, co je lepší – být zodpovědným člověkem vůči zvířatům, kteří s námi žijí, a kastrovat, nebo se držet zažitých stereotypů, za které právě zvířata zaplatí krvavou daň,“ dodala.
Je na lidech, jestli se při péči o zvířata budou ohánět desítky let starými frázemi, nebo se budou chovat zodpovědně a nebudou myslet jen na sebe. Pokud chcete pomoct s kočičí kolonií, obraťe se prosíme jakoukoliv cestou na O chlup líp.
