Když tě život láká, vyndej svýho J.A.R.a ven
Jak to tak vypadá, J.A.R. se budou hudbou a slovními hříčkami bavit asi až do důchodu. Co na tom, že kromě nových vtípků deska Dlouhohrajíí děcka nic, co bychom už neslyšeli, nenabízí. Jedno je jisté. Jestli si na večírcích budete chtít hrát stejně jako Roman Holý a spol., je pro vás novinka jeho kapely optimální hračka.
Nová deska party kolem Romana Holého, Oty Klempíře a Michaela Viktoříka Dlouhohrající děcka v sobě kromě slovní hříčky skrývá i fakt, že J.A.R. spolu hrají už pěkně dlouho (což ale neznamená, že by je muzika nepřestala bavit). Slyšet je to i na nových skladbách. Na rovinu si řekněme, že to, co na Dlouhohrajících děckách najdeme, překvapí málokoho, a ještě méně dlouholetého fanouška.
Muzikanti od úvodní skladby Zlejch starejch dědků je plnej svět předkládají rozjeté funky lomcováky s bezchybným zpěvem Dana Bárty a jazykovou ekvilibristikou akademických rapperů Klempíře a Viktoříka.
http://www.youtube.com/watch?v=Z-LyQtHWy_Y
Pár slovních spojení znovu aspiruje na úroveň „legendární“, například „moje milá koketuje s Hamasem/jezdí do Tel Avivu za masem“ nebo „když tě život láká, vyndej svýho ptáka ven“, zábavná je i hudební stránka. Ke stabilnímu funky pilířu se tu přistaví poctivý old school hip hop (Optimistický toxikoman), jinde půvabně nevkusné eurodisco s balkánsko-arabským motivem v písni S Hamasem. Na tradičně vysoké úrovni funguje i zvuk, vtipně působí i obal od Vladimira 518. Je tedy vůbec něco, co se na Dlouhohrajících děckách nepovedlo?
Anebo jinak: Mohlo se něco udělat lépe? Tím největším nedostatkem desky je totiž úplná absence momentu překvapení. Posloucháte novinku od J.A.R. a říkáte: Tohle už jsem přeci někde slyšel. No jistě, slyšel, od samotných J.A.R. Melodie, způsob výstavby skladeb a koneckonců i texty, to všechno splývá s dřívější produkcí J.A.R.
Pomineme-li fakt, že na albu najdeme vlastně jen jedenáct plnohodnotných písní (další už jsou jen srandičky na vyplnění místa), což je na „dlouhohrající“ desku trošku málo, je právě nepřekročení vlastního stínu největší slabina.
Nenechte se ale odradit. I přesto, že se opakují, jsou J.A.R. stále zábavní, vtipní a příjemní. A brát je úplně vážně? To bychom byli sami proti sobě. Jak ostatně v rozhovoru pro Kouli řekl Ota Klempíř: „Celá deska je hodně adolescentně ironická“.
J.A.R. – Dlouhohrající děcka
Vydavatelství: Sony Music
Celkový čas: 53:17
Seznam skladeb: Zlejch starejch dědků je plnej svět, Stability, Vidět Boha konec světa, Moc not, S Hamasem, Optimistický toxikoman, Credo, Vývoj hňupa, Kosti minulosti, Eko bio green dia, Nové vize mužů, Pokora Hitlera, Mick Hucknall, Generál Lauda, Promiň holka