Katarína Knechtová: Mít čas a peníze, složím hudbu k celému filmu

Slovenská zpěvačka Katarína Knechtová je v poslední době nadmíru vytížená. Osamostatnila se, už neplatí rovnítko mezi jejím jménem a názvem skupiny Peha. Cítí se svobodnější a spokojenější. Propaguje svou první sólovou desku s názvem Zodiak a sestavuje kapelu, se kterou se snad časem vydá i na turné.

Neunavují vás už otázky ohledně minulosti?
Byla jsem připravená na to, že jisté období se to se mnou potáhne. Dvanáct let se nedá smazat jen tak. Bez otázek…

Říkávalo se, že Katarína Knechtová je Peha, Peha je Katarína Knechtová. Jak to dnes vidíte?Momentálně jsem víc sama sebou, svobodnější. Rozhodnutí, která činím, se týkají jen mého vnitřního pocitu, nikoho nemusím žádat o souhlas…

Říká se, že přestat se má v nejlepším. Peha byla na vrcholu popularity. Myslíte si, že jste zvolila pravý čas na změnu?
Správná otázka zní, co je to ten pravý čas.

Poslední otázka ohledně Pehy. Bude dál pokračovat i bez vás?
Pokud vím, tak ano.

Spousta lidí má strach ze změny, bojí se, jak ji bude vnímat okolí. Nebála jste se negativních reakcí ze strany fanoušků?
Měla jsem tak silný pocit, že to musím udělat, a tak silnou potřebu nahrát vlastní album, že pro mě nic jiného neexistovalo. A právě díky tomuto přesvědčení jsem to celé zvládla.

Jaký je rozdíl mezi vámi jako členkou kapely a sólovou hudebnicí?
V podstatě už jsem to vysvětlila. Jsem svobodnější.

Poslechněte si Katarínu Knechtovou sólově

Myslím, že všichni, kteří se zajímají o hudbu, musí vnímat obrovský rozdíl, který panuje mezi českou a slovenskou scénou. Jaký na to máte názor?
Čím dál víc si uvědomuji, jak moc začínáme být hudebně odlišní. V Česku se poslouchá jiná hudba. A také přístup médií je na Slovensku jiný než u nás. Vůbec není zaručené, že jakmile je něco úspěšné na Slovenku, bude tomu tak i v Česku, a naopak. Na druhou stranu si myslím, že je důležité, aby takovýto „výměnný obchod“ existoval, protože prostřednictvím hudby zůstáváme v kontaktu. Obávám se totiž, že vaše další generace už nebude rozumět slovenštině a naše češtině.

Jak jste se dostala k práci na ústřední melodii pro Jakubiskův film Bathory?
Velmi se jim líbila moje píseň Spomal´ a na základě toho mě tvůrci filmu oslovili, zda bych pro ně složila titulní píseň. Takže jsem se nejdříve složila já sama z té obrovské radosti a potom jsem složila ještě tu píseň.

Někde jsem četla, že vaším snem je složit filmovou hudbu. Je to pravda? Troufla byste si zkomponovat hudbu k celému filmu?
Kdybych měla dostatek času a peněz, bez váhání bych se do toho pustila.

Jaký by měl být ideální film, ke kterému byste chtěla hudbu skládat?
Má hudba by měla podtrhnout nějaký silný lidský příběh.

Jaké máte ráda filmy?
Jsem velký filmový fanoušek, takže sedím v kině poměrně často. Mám ráda dobré filmy, nepreferuji žádnou určitou kategorii..

Jak vznikají vaše písně? Potřebujete určitou denní dobu, náladu, prostředí, nebo je to čistě spontánní?
Je to v podstatě spontánní záležitost, ale nejraději jsem při tom sama. Vlastně musím být sama.

Na kolik hudebních nástrojů hrajete?
Nedá se říct, že bych ty nástroje nějak zvlášť ovládala. Sama sebe hodnotím jako intuitivního hráče. Ale hraji na kytaru, klavír a na bicí.

Co posloucháte ve volném čase? Jakou máte ráda hudbu?
Mám velmi ráda scénickou hudbu. Poslední dobou už jsem schopna trošku sledovat, co nového vychází. Předtím jsem asi dva roky kvůli velké únavě hudbu nedokázala poslouchat.

Kdybyste si měla s někým nazpívat duet (nebo jakkoliv jinak spolupracovat), kdo by to byl?
Duety nejsou zrovna můj šálek čaje. Ale líbilo by se mi něco například s PJ Harvey nebo Björk…

A co ambice prosadit se v zahraničí?
Ty by určitě byly, ale stojím nohama na zemi. Venku nikdo nečeká na nějakou zpěvačku ze Slovenska. Uvidíme, kam budou věci směřovat, momentálně se soustředím na Slovensko a Česko. To je pro mě priorita.

Nemáte chuť na nějaký hudební experiment, vyzkoušet si jiný hudební styl?
Samozřejmě, jen čekám na ten správný čas.

Proč se vaše sólová deska jmenuje Zodiak?
Znamená to zvěrokruh a je to v podstatě takový symbol. Všude okolo nás je obrovské množství znamení a my se každičký den snažíme předvídat budoucnost. Chtěli bychom vidět až za roh…

Jak se stane, že sólovou desku Kataríny Knechtové produkuje Head, výrazná postava britské scény?Tedy někdo, kdo spolupracoval se slavnými jmény, například s PJ Harvey.
Velmi jsem toužila začínat svoji sólovou kariéru s někým novým. Poslala jsem demo nahrávky a Head na ně zareagoval. Spolupracovat s Angličany  pro mě znamenalo velkou zkušenost, lidskou i muzikantskou.

Jaká s ním byla domluva? Nemá trochu autoritářské sklony typu „já jsem ten slavný, který ví a umí, takže ty se teď podřídíš“?
Absolutně ne. Ten člověk mě překvapil ve všech směrech. Když jsme se v něčem neshodli, naprosto respektoval můj názor. Velmi si váží tvořivých lidí a je nesmírně lidský.

Sólový zpěvák asi na koncerty potřebuje doprovodnou kapelu. Pokud si tedy nezakládá na čistě „one man show“. Jak to vypadá s tou vaší?
I já už si pomalu skládám kapelu. Každou chvíli začneme zkoušet, takže moje „one woman show“ končí. Už se nemůžu dočkat.

Budete hledat členy kapely jen podle toho, jak ovládají nástroje, nebo chcete i nové mozky pro budoucí hudební projekty?
To všechno ukáže čas. Hlavní věc je, aby cítili muziku stejně jako já, aby na ně byl spoleh a sedli jsme si jako lidi. Zatím to vypadá moc dobře.

Kde se byste se ráda viděla za pět let? Plánujete vůbec?
Všechno plánuji skoro krok po kroku. Ale pět let dopředu si asi představit nedokážu. Dřív jsem to občas udělala, ale nakonec všechno stejně dopadlo jinak.

Možná je ještě brzy, ale plánujete už aspoň další desku?
Ano, začínám nad ní pomalu přemýšlet.

Katarína Knechtová

Narodila se 14. března 1981 v Prešově. Hudební základy získala díky lekcím klavíru v lidové škole umění. Po absolvování gymnázia zahájila studia filozofie. Po prvním semestru ale dala přednost hudební kariéře. Poprvé na sebe upozornila jako vokalistka skupiny IMT Smile, ve které působila do roku 1997. V letech 1997 až 2008 byla členkou a nejvýraznější postavou slovenské kapely Peha, se kterou vydala čtyři řadová alba a výběr hitů (Niečo sa chystá, Krajinou, Experiment, Deň medzi nedeľou a pondelkom, Best of Peha). Je mnohonásobnou držitelkou různých hudebních ocenění, která získala jako členka kapely Peha i samostatně. V letech 2001 a 2005 obdržela cenu Aurel jako nejlepší zpěvačka, v roce 2008 ocenění za nejlepší píseň (Muoj Bože). V anketě Slávik získala třikrát druhé místo (2006, 2007, 2008). Sólovou kariéru jí pomohla odstartovat píseň Muoj Bože, napsaná pro film Bathory Juraje Jakubiska, kde se nakonec neobjevila, nicméně slavila úspěchy v rádiích na Slovensku i v České republice. V prosinci roku 2008 vydala své první sólové album s názvem Zodiak