Katarína Knechtová: Kritika? Je úplně jedno, co kdo říká

Na obalu desky Tajomstva vypadá Katarína Knechtová jako svůdnice. Rozcuchané vlasy vyměnila za pečlivý účes a triko za sáčko. Stejný posun vidí i ve své muzice. Na novince s ní dělal producent Depeche Mode, takže vyjde i v angličtině. "Samozřejmě netvrdím, že na mě venku čekají. Tajomstva má ale podle mě světový zvuk a pokud zpívám v angličtině, zvyšuje se pravděpodobnost zahrát si za hranicemi," říká Knechtová. Slibně to prý vypadá v Anglii a Německu.

Na přebalu první desky Zodiak z roku 2008 jsi zvolila všední outfit a rozcuchané vlasy. Na novince jsi napak uhlazená, elegantní, v sáčku. Proč taková změna?
V člověku občas proběhne určitá transformace, trochu změní myšlení. Je to i věkem nebo tím, jak přistupuješ k hudbě, a to se pak musí také nějak projevit navenek.

Symbolizuje tedy nová image tvůj momentální duševní obraz?
Ano, určitě. Člověk pak má potřebu změnit víc věcí – třeba účes. Sama to jako radikální změnu nevnímám, ale okolí má najednou pocit, že jsem úplně jiný člověk. Samozřejmě chci, aby s tím korespondovala muzika. Ta je oproti Zodiakovi opravdu trošku jiná. Nejsem typ zpěvačky, která by prvoplánově chtěla něco odhalovat, akorát se mi líbí ženská elegance.

Deska se jmenuje Tajomstva. Máš sama nějaké tajemství, o němž vůbec nikdo neví?
No jasně. Připadám si jako otevřený člověk, který nemá problém bavit se o čemkoliv, ale některé věci dávám najevo jen těžko. Pro název Tajomstva jsem se rozhodla proto, že si pod tím každý může představit cokoliv. Ať si za to posluchač dosadí, co chce. Tajemství se zkrátka neprozrazují. Je to celé trošku alibismus.

Album vychází ve dvou verzích, ve slovenštině a v angličtině. Ta anglická je určena pro zahraniční trh. Rozhodla ses probít za hranice?
Desku produkoval Christian Eigner z Depeche Mode, takže se ihned objevila možnost zkusit to s angličtinou. Uvidíme, co se stane.
Samozřejmě netvrdím, že na mě venku čekají, je to ale další možnost. Tajomstva má podle mě světový zvuk a pokud zpívám v angličtině, zvyšuje se tak pravděpodobnost zahrát si s kapelou někde za hranicemi.

Za obvyklých okolností by to byla klišé otázka, ale vzhledem k slovensko-anglické verzi desky je na místě: v jakém jazyce se ti lépe zpívá?
Cítím se mnohem svobodnější, když se můžu vyjadřovat v rodném jazyce. A přitom jsem vždycky záviděla všem, kteří zpívali v angličtině, vždyť pop je přece spjatý s angličtinou. Ale když teď posílal agent do Londýna totožnou píseň ve slovenštině a v angličtině, víc se jim líbila slovenská verze, což mi přijde legrační. Už jsem se v rodném jazyce vyzpívala, tudíž se mi do něj snadněji vkládají emoce. Možná proto jim zněla lépe.

(Zmier) svetlo s tmou z desky Tajomstva

Jsou texty ze slovenštiny otrocky přeložené, nebo jsi je trochu poupravila?
S  texty mi pomáhal textař, který je Angličan. Byl to blázinec – milion vyhozených textů. Christian chtěl samozřejmě všechny překlady vidět, já jsem zase zasahovala do frázování, aby mi to v puse lépe sedělo a abychom zachovali původní myšlenku. Moc jednoduše to ale nešlo, v anglických písních je vidět trošku jiný postup.

Dáváš si nějaké zahraniční šance?
Hlavně jsem vděčná za tu zkušenost. Šance jsou mnohem větší, než kdyby to v angličtině nevyšlo. A tuhle šanci každý nemá. Když se to nepodaří, nic se neděje. Můj život na tom nestojí.

O koncertech v zahraničí uvažuješ?
Určitě. Pomaličku rozhazujeme sítě, nikam se netlačíme. Zatím se vše slibně vyvíjí v Německu a v Anglii.

Mimochodem, loni v květnu jsi v Česko Slovenské SuperStar představila skladbu Zopár slov. Šla bys sama do podobné soutěže?
Ne, nešla. Nejsem takový exhibicionista, abych šla někam soutěžit.

Zpátky k desce. Řada lidí ji zvukově přirovnává k Depeche Mode. Až takový vliv na zvuk měl producent Christian Eigner?
Já tam stopy „depešáků“ nevidím. Ale nový zvuk vyšel právě z Christianovy produkce, takže na to měl samozřejmě velký vliv. Deska se nahrávala v Rakousku ve studiu, kde byli jeho muzikanti. Jsou to ale stále moje skladby, Christian na ně akorát dohlížel. Nejsem nepřítel mainstreamu, ale chci, aby písnička zůstala písničkou a neutopila se v disharmonických aranžích. Hledali jsme kompromis a myslím, že se to povedlo.

Posunul tě Christian i v dalších směrech? Naučil tě jinak vnímat showbusiness a negativní komentáře?
To jsou spíš osobní zkušenosti, které časem získáš. Musíš si to prožít. Zažiješ třeba půl roku tvrdé dřiny a věci stále nevycházejí. Pak se ti něco podaří, lidé na to dobře reagují, takže jsi zase strašně šťastná, že to vyšlo. Někteří ale nechápou, že jde třeba o rok práce. Christian mě naučil, že musím být o určitých věcech přesvědčená a v ostatních už se nesmím vrtat.

Například?
Rok na něčem pracuješ a pak si přečteš námitky, že ta písnička je taková a proč není jiná. Můžou tě přepadnout pochyby, ale musíš si uvědomit, že je to nesmysl, že je úplně jedno, co kdo říká.

Loni jsi zmínila, že jsi založila ryze ženskou kapelu The Cubes. Ještě stále fungujete?
Sice jsme měly dost dlouho pauzu, ale koncem února už jdeme nahrávat do studia a začneme trochu koncertovat. Bude to takový grunge.

Kdysi jsi řekla, že po dlouholeté spolupráci s mužskými hudebníky se zase těšíš na ženy. Pořád máš kolem sebe raději ženy než muže?
Až tak radikálně bych to netvrdila. Všechno závisí na konkrétních lidech. Ne s každým muzikantem si sedneš, už víc jak rok jsem ale v kapele zase s klukama a jsem spokojená. Pracovat se ženami je však příjemná změna. Obecně jsem zatím méně zklamaná z žen než z mužů.

Loni na podzim jsi účinkovala v pořadu Let´s Dance. Co ty a tanec?
To bylo šílenství. Ale rozhodně nelituji, byla to pěkná zkušenost. S mým tanečním partnerem jsme stále kamarádi. První měsíc to byla brutální dřina, učila jsem se totiž všechno od začátku. Propadla jsem tanci, pohyb mi poté moc chyběl. Zhubla jsem na lýtkách, což se mi nikdy v životě nepodařilo. Dnes už je Let´s Dance ale jen hezká vzpomínka.