Káčin zápisník: Sportem ku zdraví? Spíš k totálnímu ztrapnění a pocitu neschopnosti
Říká se, že člověk je na vrcholu fyzických sil v pětadvaceti, a pak už to jde jenom z kopce. U mě to teda platí maximálně, s úderem 26. narozenin jako by mě tělo zcela zradilo a přestalo fungovat. No fakt, jsem jak hadrová panenka, co furt kňučí, že ji bolí záda. A tak jsem se rozhodla začít sportovat. Koupila jsem si brusle. LOL.
Znáte to moudro „je to jako jízda na kole“? Tak jízda na bruslích rozhodně není jako jízda na kole. Nebo jako, pro někoho, kdo není totální antitalent, možná je, ale já jsem prostě dřevo. Jakožto líné obtloustlé dítě jsem sportu nikdy moc nedala, já třeba dokonce ani neumím plavat. Obout si boty na kolečkách pro mě v momentech, kdy mě zoufalí rodiče nutili alespoň do nějakého pohybu, bylo asi nejvíc snesitelný.
Takže, když jsem si teď doma s hlasitým lupnutím v zádech dřepla, chvíli se nemohla postavit zpátky a v duchu si říkala „proboha, a dost, dyť ty seš úplně na odpis, ty káčo, musíš začít něco dělat,“ právě brusle pro mě byly jasná volba. Ale protože si pořád potřebuju udržet image cool holky, in-line klasika nepřipadala v úvahu. Koupila jsem si super boží trackové brusle (ty, co mají dvě kolečka vepředu a dvě vzadu) a s vidinou sexy hráček roller derby v kraťáskách a podkolenkách jsem se vydala na první jízdu.
Já nevim, vy jste věděli, že když máte široký kolečka, znamená to, že jedete rychlejš? Jakože třeba ale asi tak milionkrát rychlejš? A proč mi to nikdo neřekl? Asi proto, že v obchodě s longboardama, kde jsem si brusle kupovala, jsem si před tím zcela neznámým prodavačem, kterýho už nikdy v životě neuvidím, chtěla zachovat tvář a dělala, jakože jsem největší znalec na světě, všechno vím a umím, naprosto logický, to dá rozum.
V zájmu tady toho nesmyslnýho machrování jsem se taky dopředu poučila na internetu a objednala jsem si měkčí kolečka, protože přece každej ví, že měkčí kolečka se líp přizpůsobujou nedokonalýmu terénu venku. Taky se na nich ale hůř zatáčí…
Vykreslím vám teď dva obrázky. Jeden z nich odpovídá mýmu očekávání, druhej realitě. Pak si zahrajem hru a vy budete hádat, co je co. Takže, č. 1; Káča s blaženým výrazem ve stylu sviští kolem Vltavy a hází povýšeným očkem po trapácích na inlinech. A č. 2; Káča, poté, co se pokoušela 10 minut na těch bruslích vůbec postavit, aniž by jí podjely nohy, se s rozjela rychle jako debílek, teď nedokáže zpomalit a místo, aby se zastavila o lampu, lavičku nebo strom, se rozhodne brzdit PŘEDNÍ brzdou a po krátkým tanečku udělá kotrmelec jak zamlada.
Ale tak co. Obří strupy na bradě a rukou is the new sexy, co ne co? Jediný štěstí je, že mě nikdo neviděl. A že sem měla helmu.
Nechcete někdo koupit brusle?
