Káčin zápisník: Prague Pride 2019 je tady. Tak si oblíkněte duhu, sklapněte a buďte rádi
Krásných osm let už se Praha může pyšnit tím, že aspoň v základních věcech stojí na úrovni většiny evropskejch metropolí a oficiálně podporuje akci Prague Pride (letos se koná od 4. do 11. srpna). Všichni víme, co to je, že jo. Co je pro mě naprosto nepochopitelný, je, že se pořád najde tolik lidí, co to hejtujou. A právě ty jsou důvodem, proč to pořádat potřebujeme.
Pokud patříte do skupiny lidí, která si myslí, že homosexualita je něco deviantního, co si každej volí, tak mě moc netěšíte, čili ani já vás nepotěším. Díky bohu jsem byla v otázkách menšin od malička vedená tim nejlepším způsobem – v podstatě žádnym. Moji rodiče si dali hodně záležet, aby mě naučili vnímat lidi jako jednotlivce a posuzovat je na základě jejich charakteru, chování a názorů, ne podle toho, jakou maj barvu kůže, co jedí nebo s kym spí.
Racionální důvod
A tak je pro mě stále nepochopitelný, že existujou lidi, co maj potřebu právě tyhle odlišnosti aktivně nenávidět a komentovat. A taky to, že jich neni zrovna málo.
Chci říct, já když už nenávidim, tak je to většinou člověk, kterej se ke mně nezachoval dobře. Nebo třeba polička, o kterou si opakovaně ukopávám palec, čili to podle mě ten kus nábytku dělá schválně. Prostě je tam nějakej racionální, osobní důvod.
Filozofující uživatel Instagram
Ale někdo moudrý, a byl to tušim nějakej filozofující uživatel Instagramu, kdysi řekl, že člověk začne být šťastný ve chvíli, kdy od ostatních přestane očekávat sám sebe. Chápu, že světe, ve kterým menšiny nejsou většinou jen tolerovaný, ale prostě plně akceptovaný a ještě líp vůbec ne vnímaný jako menšiny, je utopie. I proto jsem ráda, že se v Praze dělá Pride včetně průvodu a že to i přímo podporuje Magistrát.
Já třeba na Pride průvod půjdu. Budu na sobě mít obrovský podpatky, paruku, síťovaný punčochy a bodýčko. Budu v tom vypadat jako drahá ku*va, protože mám hodně dní, kdy chci vypadat jako drahá ku*va (každá holka je má. A ty, co řikaj, že ne, jich maj nejvíc!), ale jen tenhle jeden bude dnem, kdy si to reálně dovolim. Ne kvůli sobě, ale protože odmítám poslouchat komentáře nebo nedejbože vysvětlovat, proč mám ohoz, ve kterym sice vypadám skvěle a sexy, ale pohledem obecnýho měřítka je to lascivní.
Pride je o boření předsudků
Pride je o boření předsudků, o tom bejt chvíli otevřeně sám sebou. Je o svobodě sexuality, ne jen LGBT komunity, ale každýho jednoho z nás.
Zároveň je to skvělej festival s kvalitnim kulturním programem. Mnoho evropskejch metropolí, respektive jejich radnic, na Pridech každej rok vděčně rejžuje, vyloženě se tim pyšní.
U nás je to ale pořád spíš o tom, že je prostě potřeba to pořádat na protest proti někomu. Je pokrytecký, že ti, kdo se nejvíc rozčilujou nad zvrhlostí celý akce, pak za zavřenejma dveřma sjížděj třeba dětský porno nebo se od manželky nechávaj ojíždět připínákem.
Na hlavu
Celý je to postavený na hlavu. Společnost založená na sexismu a pornoprůmyslu cenzuruje decentně odhalený bradavky. Já si obecně myslim, že kdyby se lidi trochu víc pouštěli ze řetězu a nebyli tak sexuálně frustrovaný, žilo by se na týhle planetě mnohem líp.
Teda, pořád by byla v plamenech kvůli tomu, jak jsme ji zničili po ekologický stránce, ale to vymírání lidstva by aspoň probíhalo trochu víc v klídku z hlediska vnitřní pohody. Jak zpívá Taylor Swift, you need to calm down, lidé! Žijte, nechte žít a všichni budou spokojený.
