Káčin zápisník: Kdo maže (přátele z Facebooku), ten jede!
Když vám dá někdo vale, a to i v případě (nebo možná zejména v tom případě), že je to někdo, s kým jste vlastně ani nechodili, úplně každý poradí, abyste si dotyčného okamžitě skryli na všech sociálních sítítch, protože ho z mnoha důvodů nechcete mít na očích. Já jdu ale vždycky ještě o kousek dál. Nemilosrdně.
Pokud si do Googlu zadáte něco jako „co dělat, když vás nechal někdo, do koho jste se zamilovala, bohužel on se nezamiloval do vás“, vyjede vám řada článků, co vám rády napoví s dalšími kroky. Fakt na to nemám udělanej průzkum, ale něco mi říká, že minimálně v půlce z nich bude na první příčce figurovat to, že si dotyčného bídáka (pardon, tohle nebude genderově vyvážený text, fakt nevím, jak se v takových situacích cítí muži) máte odsledovat na Facebooku i Instagramu, zneviditelnit se pro něj v Messengeru a tak dále, a tak dále.
Má to hned několik důvodů. Nebudete ho mít na očích, potažmo nebudete mít na očích to, že se má dobře a jak moc jste mu ukradená. Nebude vás to tolik svádět mu psát, že „jste v pohodě a doufáte, že budete kamarádi“ a už vůbec mu nebudete psát opilá, že „ho hrozně milujete a chybí vám“. Bohužel třeba pro mě je tohle hrozně slabá zátarasa. Jen si tak někoho skrýt mi moc nepomáhá, navíc v momentě, kdy to udělám, se téměř okamžitě utábořím na jeho profilu a mačkám F5 tak dlouho, dokud se něco nestane, nebo dokud kamarádka, kterou o této bohulibé činnosti spravím, neshledá, že jsem úplně šílená.
Chci tím říct, že nejsem člověk silné vůle. V něčem je to fajn – naštvat mě tak, abyste pro mě umřeli, je téměř nemožný – v něčem moc ne – jo, ještě pořád mám kila navíc z Vánoc 2013. Možnost ponechat si někoho, do koho jsem takříkajíc citově zainteresovaná, v přátelích na Facebooku a jen ho schovat pro mě není řešením. Potřebuju gesto, vyslat zprávu, potřebuju něco tvrdýho, něco, o čem vám každý řekne, že to bylo trapný už na střední (ale takový lidi vůbec neposlouchejte). Potřebuju mazat!
Na Facebooku je skupina, která se jmenuje „Mažu tě, bejku“. Sice jsem ji nezaložila, ale kdyby jo, mýho seznamu životních snů už by byla jen půlka. Mazání je prostě super. Jen pak mám pocit, že tak, jak daný chlapec odstřihl mě, jsem i já odstřihla jeho. Nechceš? Fajn, tak já taky nechci. Jen když ho už nemám v přátelích, vždycky se před odesláním opilecké zprávy zarazím a řeknu si, že takhle už by to bylo trapný. Profil mu nestalkuju, protože se stýkám jen s lidmi moudrými dostatečně na to, aby měli na facebookovém profilu co nejméně věcí viditelných veřejně.
Takže až vás příště někdo naštve, nenechte si vnutit, že odstranit ho je příliš. On vás odstřihnul v reálném životě, dát ho do koše ho ve virtuálním světě je adekvátní způsob, jak na to reagovat. Nebo naopak, je to ještě málo! Ať si o vás klidně myslí, co chce. Stejně je to idiot.
