Káčin zápisník: 5 důvodů, proč jsou letní festivaly ta nejhorší zábava a měly by se hned zakázat
Nenávidím letní hudební festivaly. Nenáviděla jsem je vždycky, dvakrát jsem jim dala šanci, bylo to hrozný, strašný, příšerný.
Pokud už teď víte, že mě za tak odvážný statement nenávidíte, mám pro vás i TL;DR verzi. Na české letní hudební festivaly jezdí málo dobrých kapel, naopak je tam spousta špatných domácích kapel, tuna lidí, odporné jídlo, nesnesitelné sociální zařízení a příšerně draho.
A pokud vás zajímá trochu víc, tady je mých pět (podle mého soudu velmi pádných) důvodů, proč bych letní fesťáky úplně klidně zrušila, trochu detailněji…
- LIDI!
Davy obecně mě dost děsí. Ale když je to třeba ve městě, kde lidský provoz pěkně plyne, ještě se to dá nějak zvládnout. Obrovská skupina různorodých lidí, co se mačká pod pódiem, to je ale něco jiného. Z jedné strany máte biomatku s dítětem k šátku, které vadí, že kouříte. Z druhé strany opilou partičku, která děsně řve. Ze třetí je někdo totálně zhulený, co do vás neustále šťouchá a rozlívá vám pivo v kelímku, a ze čtvrté zákonitě muž nebývalé výšky, který neustoupí ani o píď. Hrůza. - ZÁCHODY (A SPRCHY)!
Potřebuje to delší komentáře? Nejsem žádná cimprlína, ale když se už třetí den potím na festivalové pláni, chci se prostě opláchnout, a to aspoň s trochou soukromí. Šílené fronty do sprch a po několika hodinách plné, nepoužitelné toitotiky jsou přesným opakem toho, co si v takovou chvíli představuji. Přirovnala bych to ke kultovní scéně z prvního dílu Trainspottingu, v níž Renton s průjmem sní o mramorových mísác, zlatých kohoutcích a nahřátých ručnících, a místo toho se ponoří do totálně zadělaného WC. - KAPELY!
Na jednu super kapelu připadá pět nudných bandů, co vás vůbec nezajímají, ale stejně je musíte přetrpět, protože co jiného tam taky chcete dělat? Široko daleko buď nic anebo město, které je totálně mrtvé. A pít několik dní v kuse už od deseti dopoledne bez větší újmy, to zvládnou jen teenageři nebo opravdoví mazáci. Navíc, když už se toho svého oblíbeného interpreta dočkáte, hraje krátce anebo to zkoní. - JÍDLO!
Většina festivalů nabízí následující menu: klobása, párek v rohlíku, langoš, halušky, maso z grilu, smažené vege nebo vegan jídlo. A to je tak zhruba všechno. Je to drahé, je to mastné a než vystojíte frontu na pivo, abyste to spláchli, dostanete žlučníkový záchvat. - POČASÍ!
Festivaly samozřejmě nemůžou za moje pos*aný počasí, ale – předpokládejme, že na festivalu spíte ve stanu, protože, přiznejme si to, ubytovna je pro důchodce, a když už tedy na akci tohoto typu jedete, chce to zažít 100% atmosféru. Tím pádem si s sebou můžete vzít jen omezené množství věcí. A je téměř stoprocentně jisté, že když si vezmete samé letní věci, bude celou dobu pršet, a naopak. Festivaly zkrátka provází zákon schválnosti. Na takové nepohodlí už jsem stará a radši si zajedu někam, kam si můžu vzít pořádnou a dostatečně vybavenou tašku.
Tenhle druh zábavy se mi zkrátka zdá poněkud nešťastným a asi nikdo už mě nikdy nepřesvědčí, abych to zkusila ještě jednou. Pardon, fesťáky, z nás zkrátka kámoši nikdy nebudou!