Káčin zápisník: 10 věcí, podle kterých jsem letos poznala, že už jsem stará na léto a na život vůbec
Léto a prázdniny jsem nikdy nijak zvlášť nemilovala. Rodiče mě „v mým zájmu“ nejdřív posílali na debilní tábory, a pak na debilní brigády. Teprve před rokem jsem poprvý zakusila krásu toho mít v létě volno a třeba i peníze někam vyrazit. Bylo to super, ale jednou mi to stačilo.
Teprve před rokem jsem začala chápat, proč jsou všichni z léta vždycky tak hotoví. Sluníčko, mírnější šéfové, dovolený, voda, zmrzlina, větší tolerance okolí k tomu, v kolik hodin si dáte první alko drink… Dost smůla pro mě, protože jak jsem z toho loni byla nadšená, letos jsem jen z představy léta vyčerpaná už od 15. května.
Pár tejdnů mě to docela štvalo, protože jsem se těšila, že po skvělým létě 2017 chytnu ten elán znovu a léto 2018 si udělám ještě hezčí. Kam se poděla energie, proč jsem tak znechucená? No, jako většinou jsem došla k závěru, že léto jako takový patří k věcem, na který jsem moc stará, a to v tom smyslu, že je na něm víc věcí, co mě rozčilujou, než těch, co mi dělaj radost. A to je životní postoj důchodců.
- Jedu sice na Colours, ale bydlet ve stanu fakt nehodlám. Bydlet budu u ségry kolegyně z práce, pěkně v bytě s postelí a sprchou. A než jsem to dohodla, zvažovala sem hotel.
- Na ty Colours se mi moc nechce, protože lidi, předražený hnusný pivo, fronty, vedro, prach, smrad. Ale bydlení mě nic nestojí, cestu mám zadarmo a vstupenku taky. UŠETŘIM maximum!
- Nejvíc se těšim na největší (a dost popový) jména z line upu a rozhodně nemám v plánu vytipovávat neznámý obskurnosti z programu a přebíhat mezi stagema.
- Po Colours mám 11 dní dovolený, kterou budu trávit u kámoše na chatě. S holkou toho kámoše. Ona bude pracovat, já budu psát knížku, protože na to normálně nemám čas. Ano, beru si dovolenou na to, abych mohla pracovat.
- Na žádnej další festival nejedu, protože jeden na rok je podle mě až moc.
- Přiměřeně smradlavý lidi v MHD mě už neštvou tolik jako dřív, protože smrdim s nima a je mi to jedno.
- Nenosim kraťasy, protože nemám čas si pořádně holit nohy, nechci rakovinu, takže se neopejkám, a už mám fakt viditelný křečáky.
- V noci nespim. Aby mi nebylo vedro, musim mít otevřený okna. A přes otevřený okna slyšim všechno. Všechny návštěvy u sousedů, hudbu od spolubydlících, diskuze z kavárny ve vedlejšim dvoře. Dřív mi přišlo hezký, jak to u nás žije. Teď bych se každou noc nejradši pobodala.
- Chodím s mastným ksichtem, protože vykašlat se na krém na obličej a nějakej ten make up už si prostě nemůžu dovolit.
- Než absolvovat další infekce z bazénu, to radši chcípnu na břehu rybníka. Jednou jsem se letos nějakym nedopatřením dostala do vody, mokrý plavky si hned nesvlíkla a měla sem zánět ledvin tzv. na hned.
Takže bych fakt hrozně ráda měla kytky ve vlasech, bosý nohy a nosila letní šaty bez podprsenky, místo toho jsem ale na většině letních sešlostí ten debílek v černejch hadrech, co se paří i ve stínu a nervózně kouká na hodinky, kdy už konečně bude podzim. FYI, do konce léta zbývá 51 dní.
