Juno – nejen komedie pro teenagery
Film Juno o šestnáctileté středoškolačce by se dal nazvat teenagerovskou komedií, ale skrývá o mnoho víc než jen prvoplánovou řachandu. Je to vtipný a zároveň inteligentní film o tom, jak jedna dívka k nechtěnému těhotenství přišla… A zejména o devíti následujících měsících.
Juno (hraje ji Ellen Pageová), nekonformní vtipná holka s proříznutou pusou a náklonností k punku 70. let, otěhotní při experimentu se „zahájením sexuální aktivity“ s Paulim Bleekerem, kamarádem z dětství (Michael Cera). Poté, co na poslední chvíli ucukne před možností potratu a oznámí vše své rodině, rozhodne se spolu s podobně potřeštěnou kamarádkou Lead najít pro svého budoucího potomka adoptivní rodiče. Tak se setká s Vanessou (Jenifer Garner) a Markem (Jason Bateman) , mladým úspěšným párem jako z reklamy na životní pojištění ostatně. Mark se živí skládáním reklamní hudby a my můžeme sledovat necelý jeden rok jejího života, kdy, řečeno jejími vlastními slovy, musí řešit otázky přesahující závažností její věk.
Už tak zamotaná situace se ještě zkomplikuje vzájemnou náklonností Marka a Juno. Jako by se Mark v její osobě rozpomněl na to, jak chtěl žít, ještě než zakotvil ve svém dokonalém hnízdečku, zatímco jeho žena Vanessa bojuje zoufale s tikotem biologických hodin a je schopna udělat cokoliv, jen aby už konečně byla matkou a naplnila tak svůj největší sen…Reitmanův snímek plyne v příjemném tempu – na začátku jde o vtipnou konverzačku plnou slovních přestřelek, aby se v druhé části děj přehoupl i do závažnější polohy. A nakonec aby vše dopadlo tak, jak má.
Film Juno je dobře natočený a je na něm spousta prvků, které stojí za povšimnutí. V prvé řadě je to obratné vyhnutí se neživotním „papundeklovým“ stereotypům v zobrazení postav. Juno není ani nablblá roztomilá holčička, ani depresivní a zakomplexovaná intelektuálka, ani není jen automat na vtipné hlášky. Je to prostě holka z masa a kostí, jen je trochu zmatená, výstřední, upřímná. Stejně tak postava Vanessy, ačkoliv by mohla svádět k jednorozměrnému provedení, je vykreslena s porozuměním a citlivostí. Takhle bych mohla pokračovat u Marka, Pauliho Bleekera nebo u Juninyho otce či nevlastní matky…
Další moment stojící za povšimnutí navazuje právě na tuto životnost postav. Příběh je plný lidí, kteří určitě mají své mouchy a umí být dost nepříjemní, ale nakonec mi došlo, že to je vlastně takový svět (zejména takové rodinné zázemí ), jaké by nejspíš chtěla zažít většina lidí. Zázemí, ke lidé stojí při sobě v dobrém i zlém, kde i šestnáctiletý fracek cítí přijetí a podporu.°
Podívejte se na trailer k filmu Juno
Atmosféru filmu zpříjemňují hravé animované titulky, stejně jako časté hudební narážky – ať už se jedná o Melvile, nebo staré punkové harcovníky jako Sex Pistols či Iggy Popa, Patti Smith nebo třeba o Johannese Bramse či vtipné připomenutí osoby Kurta Cobaina. A v pozadí celého příběhu zní příjemný folk-rockový hlas Kimy Dawsonové.
Scénář k tomuto filmu napsala Diabolo Codyová, která se před tím, než začala psát scénáře, živila jako striptérka u tyče, a právě za nejlepší scénář si minulý rok odnesla sošku Oscara. Nejspíš tu tvůrci objevili nový typ postavy, jak se vyjádřila představitelka hlavní role Ellen Pageová: konečně se objevil ženský ekvivalent Holdena Caulfielda z Salingerova románu Kdo chytá v žitě.
