Jsme pro každou špatnost, tvrdí Lou Fanánek Hagen

zobrazit fotogalerii

Dvěma dny plnými hudby oslavila minulý víkend skupina Tři sestry 24 let od svého vzniku. Její přední osobnost, textař a zpěvák Lou Fanánek Hagen, prozradil Kouli, jak se oslava vydařila, jak tvoří texty pro kapelu i pro divadlo, jaký je jeho postoj k on-line vydávání desek nebo co s kapelou chystá ke čtvrtstoletému výročí.

Narozeninovou oslavu navštívily mraky lidí, Tři sestry i po všech těch letech mají šťávu. Jste všichni stále v tak dobré kondici, jak působíte?
Pokud tak působíme, tak asi jsme. Samozřejmě zvládáme běžné neduhy, které se dostavují s opotřebením organismu a stářím, jako různé klouby, menisky a podobně, ale nikomu to zatím neznemožnilo delší dobu hrát. Pouze Ing. Magor měl asi dvakrát nebo třikrát záskok po nějaké operaci. To je snad v pohodě a doufejme, že takhle vydržíme dlouho.

Jak jste spokojeni s průběhem a výsledkem narozeninového festivalu?
Velmi, protože počasí se obrátilo o sto osmdesát stupňů, v sobotu přišel asi rekordní počet lidí, okolo čtyř tisíc, byla tam spousta našich hostů včetně Báry Špotákové, bandžistů, přišli také Egon a Karl, takže jsme nadmíru spokojeni.

Poslechněte si písničku Čtvrtá sestra, kterou Tři sestry napsaly pro olympijskou vítězku Barboru Špotákovou

Někteří z návštěvníků začali házet kelímky s pivem nejen na vřavu pod pódiem, ale i k vám nahoru… až na notebook s „nápovědou“.
Je to naprostý nesmysl, nechápu to. Každý rok si stěžují na hodinové a delší fronty na pivo, a pak, když si ho koupí, tak ho mrští někam nad hlavu. To je naprostá neúcta, přijde mi absurdní se tak chovat. Nehledě na to, že někoho trefí… Ten notebook, to je chybka. Doufejme, že vyschne. Když ne, budu mít normálně papíry.

Jak vznikla spolupráce kapely Tři sestry s Karlem a Egonem, resp. s jejich představiteli Milanem Šteindlerem a Davidem Vávrou?
Známe je už strašně dlouho, určitě nějakých pětadvacet let, ze staré, původní Kovárny v Braníku, kde se Sklepáci scházeli. Navíc Ing. Magorovi v několika hospodách dělal interiér David Vávra, tak na sebe máme i aktuální kontakty. Bylo to velmi pěkné zpestření.

Tři sestry Foto Jana Válková

Minulý víkend jste také odstartovali své, dnes již tradiční, Tři sestry Gambrinus tour. Hlásáte, že má být v lehce bulvárním duchu. Co všechno si pod tím mohou fanoušci představit?
Představit si můžou, co chtějí. V lehce bulvárním duchu to bude už proto, že máme za mediálního partnera Blesk, a navíc jsme v tomhle ohledu pro každou špatnost. Doufejme, že se tam stanou i nějaké ty drobné skandály, které by to mohly podpořit. Sami žádný skandál přímo neplánujeme. Mezi námi jsou ale takoví exponenti jako Franta Vrána, že něco určitě vznikne.

Mezi české umělce, kterým jste psal texty, patří i mnohonásobný Český slavík Karel Gott, který letos slaví sedmdesáté narozeniny. Nechystáte v této souvislosti nějakou užší spolupráci?
Nechystám. Myslím, že Karel Gott toho zas tak moc nepřipravuje, má dvě malé děti a navíc to nemá zapotřebí. Koncerty s jeho repertoárem bohatě stačí na dalších padesát let. Psal jsem mu dohromady dva texty a další dva pro duety s Lucií Bílou – jsou to asi čtyři roky. Ne že bych byl jeho osobní textař. Zatím se nic nerýsuje. Kdyby jo, asi bych to zkusil napsat, ale mám teď práce nad hlavu, takže já osobně bych s tím ani nehýbal.

Existuje nějaké místo, kde se vám texty k písním nejlépe vymýšlejí?
To ne, neexistuje. Vymýšlím u počítače, když to tam musím napsat. Občas něco vymyslím za jízdy v autě, ale pak tomu musím dát formu. A na to je nejlepší počítač, kde hrají i hudební základy. Takže asi je tím místem pracovna. Ale dá se to dělat i někde na hotelu nebo v autě.

Už jste napsal nejeden text k muzikálům. Dá se tato práce srovnat s tím, co obnáší působení ve Třech sestrách?
Nedá. V divadle jsem jenom textař. Má to svoje klady i zápory: nikdo po mně zas tak nic moc nechce, nemusím být výkonný umělec, stačí, když to napíšu do stanoveného termínu, a je jedno, kdy přesně to bude. V Sestrách je výhoda, že si texty napíšu sám pro sebe, a tak tam můžou být i nestandardní slova, případně i nějaké vulgarismy. Jako hlavní lídr Tří sester požívám velkých výhod. Beze mě se představení neobejde, což v muzikálu neplatí.

Jak to bylo se vznikem písně Lidojedi? Jezdíte hrát do světa?
Právě že do světa nejezdíme hrát vůbec. Párkrát jsme jeli na Slovensko, a právě tenkrát jsme napůl s harmonikářem Supem udělali text k Lidojedům . Zesměšňujeme tam, jak kapela dopadne. Jak chce přivést holkám dárky a jak se vyjíždělo různě zlatokopit… Nám se daří tady v Čechách a na Moravě bohatě, takže v cizině asi hrát nebudeme.

Poslechněte si píseň Lidojedi

Zanedlouho vás oficiálně uvedou do Beatové síně slávy; rozhodli o tom fanoušci. Čekal jste to?
Těžko říct… Ale když vezmeme těch pětadvacet let, co jsem už loni dovršil – pokud bereme Spálenou tlumivku jako první soubor – tak zase kdo jiný by tam měl být, že jo? Myslím, že to není tak úplně překvapivé. Ale fanoušci jsou hodní, jsem tomu velmi rád, že jsem se takhle brzo propracoval. Je to úspěch.

Dokážete si dnes představit, že byste se uchytil jako stavební inženýr a s kapelou skončil?
To je úplně nesmyslná představa. Všechno by muselo být jinak… A asi byste se mnou nikdy nedělali rozhovor.

Trávíte pořád tolik času posilováním, jako když jste se chystal zúčastnit paralympiády? Pochlubíte se současnými výkony?
Tolik času posilováním už teda netrávím, a hlavně ne tak silové tréninky. Dělám pravidelné kolečko po tělocvičně, přes léto jednou za týden, v zimě třikrát. Současné výkony nejsou na chlubení, ale skoro všude se mi daří cvičit se všemi cihličkami na strojích… Takže dobrý.

Některé hudební skupiny se už rozhodly vydávat nové desky on-line, aby si je fanoušci mohli za peníze stáhnout do počítače. Nechystáte se k podobným krokům?
K tomu se určitě nechystám, jsem poměrně konzervativní. Mám pocit, že cédéčko by mělo být i s obalem jako předmět, který si člověk koupí a pak ho má. Tyhle virtuální on-line rejdy nemám rád, ale pokud se časem zjistí, že to už jinak nepůjde a že cédéčkům odzvonilo, tak to tak bude. Ale o tom já nerozhoduji.

Máte už představu, jak bude za rok vypadat již pětadvacáté výročí kapely? Chystáte pro své fanoušky nějaké překvapení?
Rozhodně chystáme desku – v únoru nebo březnu příštího roku. Bude to řadová deska, plná nových písniček, žádný výběr. Nějak zase zpestříme tradiční Gambrinus tour, ale výrazně by se od minulých ročníků nemělo odlišovat. Maximálně nějaký bonusek k té pětadvacítce. Možná bychom zkusili dát dohromady z našich archívů i nějaké video, nějaké DVD.