Joseph z Metronomy: Nejradši ze všeho se dívám na hvězdnou oblohu

V nehostinných útrobách paláce Lucerna jsme se před historicky druhým českým koncertem skupiny Metronomy sešli s leaderem Josephem Mountem. S následnou usměvavou, barevnou a radostnou show to místo dost kontrastovalo, Joseph je ale zvyklý na ledaccos. Rozhovory dává jako na běžícím páse; v tom našem došlo i na módu, kterou Metronomy nosí na koncertech, anebo na hvězdné nebe, kam by se Mount vydržel dívat až do rána.

Všiml jsem si, že poskytujete hodně rozhovorů. Nevybavím si podobně aktivního umělce.
Když máte vydat album, děláte nekonečné množství rozhovorů, loni touhle dobou jsem měl spoustu telefonátů do celého světa. Jakmile ale deska vyjde, všechno ustane. Víc novinářů se zase objeví, až když s Metronomy jedeme někam, kde jsme nikdy nebo dlouho nebyli. Myslím, že se nás novináři prostě jen snaží zastihnout. Například pražský koncert je vyprodaný, takže není důvod ho dál propagovat. 

Nejvíc rozhovorů dáváte vy sám. Co dělá zbytek kapely v mezičase? Předpokládám, že klávesista Oscar Cash procvičuje své tanečky (pokud máte nějaké úlovky z pražského koncertu, přispějte na speciální stránku).
Chacha, jo, asi jo. Abych to ale uvedl na pravou míru: většinou dávám rozhovory já, protože sklaby dávám dohromady největším dílem a tudíž na sebe beru největší díl zodpovědnosti. Nicméně když mám sám volno, rád nakupuji. 

Report z pražského koncertu Metronomy

Hodně koncertujete a i album The English Riviera jste prý napsal na cestách, je to tak?
Popravdě, na cestách vznikla spíš aktuální deska Love Letters. Ale ono je to tak, že všechno vzniká tak nějak za chodu, protože jezdíme opravdu hodně. English Riviera má v sobě víc z míst, kde jsem vyrůstal, přetransformovaných do obrazu jiných zemí a měst.

Z mého pohledu je deska Love Letters hodně osobní nahrávka.
Ano, to je pravda. 

Může vám místo jako je Praha ještě přinést něco nového?
Na turné si člověk nejvíc váží právě možnosti vidět tolik zemí. Bohužel ale velmi rychle. Včera jsem měl volno, a tak jsem se po městě prošel. V Praze jsem podruhé a moc se mi líbí, na rozdíl od některých dalších míst, která se spíš snažím zapomenout, si ho fakt pamatuju.

Na turné máte pěkné obleky. Nosil byste je běžně i ven?
Já bych si to ven klidně vzal! Nemyslím samozřejmě kostýmy se světly, které jsme nosili dřív. Máme více outfitů, které se dají kombinovat, od každého obleku máme dva kusy plus bombera navíc. Ale ty kdybychom nosili pořád, tak bychom asi moc nevoněli. 

Pódiová prezentace Metronomy včetně zmiňovaných obleků je účinná, ale velmi jednoduchá, což je cítit i z vaší hudby. Bylo těžké se k jednoduchosti dopracovat?
Na posledních dvou deskách jsem se snažil jít cestou jednoduchosti. Když s hudbou začínáte, jste limitovaní zkušenostmi i technickým vybavením, postupně se ale dostáváte v podstatě k neomezeným možnostem. A udělat dnes fakt jednoduchou písničku není sranda. Vezměte si zdánlivě jednoduché popové písničky ze špiček žebříčků, kolik je v těch gigantických produkcích schovaných věcí! Teď jsem si tu „jednoduchost“ užil, na další nahrávce se ale zase možná víc rozmáchnu a bude taneční. Nahrávat bychom chtěli v květnu, až skončíme turné. 

Metronomy si zakládají na pěkných klipech. Pro singl Love Letters jste se spojili s Michelem Gondrym a natočili videoklip na jeden záběr. Jak dlouho vám to trvalo?
Zvěřejněná finální verze je dvanáctou z celkových třinácti pokusů. A jediným důvodem, proč jsme to tolikrát opakovali, byla kamera: pořád neměla ten správný pohyb. Ještě před tímto videem jsme na jeden záběr natáčeli singl Holiday. Hodně mi tenhle styl vyhovuje – zveřejníte to tak, jak to natočíte! 

Máte ale i klip Month Of Sundays, který obsahuje hodně postprodukce. Jste v něm v prostředí betonové džungle, na konci se ale objevíte ve skutečné džungli, v přírodě. Vyhovuje vám víc město, nebo procházky lesem?
Miluju města, ale vyrostl jsem na venkově, takže mě víc přitahuje příroda. Přijde mi vtipné, že prostředí, na které jsem zvyklý a kde jsem vyrostl, je až nebezpečně klidné. Ze všeho nejradši mám pohled na hvězdnou oblohu bez světelného smogu. V městech jsem nyní strávil poměrně dost času a myslím, že jsem připravený se vrátit zpět. 

Tyto pocity se vám i prostřednictvím zvuků tekoucí vody nebo zpěvu ptáků daří přenést i do písní. Nicméně soudě podle vašeho profilu na Spotify na cestách pořád posloucháte rád hudbu. V minulosti jste vydali EP Not Made For Love, jaké písně byste naopak zařadil na krátkou „mileneckou“ kompilaci nazvanou Made For Love?
Například You Are the Sunshine Of My Life od Stevieho Wondera nebo něco od The Beach Boys. Na našich deskách se vždycky objevuje něco z minulosti a dost pravděpodobně tomu tak bude i na té následující.