Jak jsem byla na MMA a myslela si, že je natírají sprejem na anál
Tak jsem se byla poprvé v životě podívat na zápasy MMA a rozhodla jsem se, že vám o tom napíšu. Vůběc nevím, jaká jsou v tomhle sportu pravidla a jak to chodí, takže jsem byla celkem vykulená.
Na začátek bych chtěla napsat, že mě pobavilo, jaké divácké osazení se dostavilo. Ti lidi to fakt brali smrtelně vážně! Muži nadšeně tleskali, děti pořvávaly na své idoly, ženy dorazily v kožíškách a na podpatkách, jak to znáte z amerických warrior filmů. To mě bavilo!
Co se týče bojování, většina „kluků“ se toho nebála. Řezali se hlava nehlava. To se ale týkalo hlavně mladších ročníků a nižších váhových kategorií. Ti starší a s váhou okolo sto kil už byli pomalejší, možná i opatrnější, no prostě ne tak draví – očividně měli své zkušenosti.
V aréně byly i obrazovky, takže kdo špatně viděl do ringu, mohl zápasy sledovat na nich. A tady bych doplnila, že bych z pláten udělala iteraktivní obrazovky. Někde by pak seděl komentátor a když se opakovaly záběry ran, mohl by dokreslovat různé věci – třeba „Bum!“, srdíčka a tak, podle mě by to bylo osvěžující.
A ještě poznámka na konec. Před vstoupením do ringu byl každý zápasník čímsi mazán. Myslela jsem si, že je to umrtvovací tekutina, která se používá třeba v pornobranži před análním sexem na řitní otvor, aby to herce tolik nebolelo, ale byla jsem odborníky vyvedena z omylu. Prý to je vazelína, aby rány po těle klouzaly a netrhaly. Nuda.
