Imagine Dragons přináší na desce Smoke and Mirrors perfektní zábavu

„Z téhle se dá vylovit ještě spousta dobrých písniček,“ mohli by Imagine Dragons v souvislosti se svým druhým albem Smoke and Mirrors vyvracet úsloví, že „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“. A měli by pravdu.

Ještě před třemi lety byli Imagine Dragons parta neznámých mladíků, kteří si usmysleli vnést čerstvý vítr na rockovou scénu. 14. února 2012 vyšlo EP Continued Silence a z kapely se téměř přes noc staly hvězdy mezinárodního formátu. Album Night Visions tuhle pozici utvrdilo, a když s ním hudebníci přijeli do Čech, musel pořadatel na poslední chvíli měnit místo konání, aby se fanoušci vůbec vešli.

Přístup Imagine Dragons byl přitom nesmírně odvážný a na každém krůčku cesty se mohl zvrtnout. Svou hudbu totiž posunuli na samou hranici pompéznosti, která se dá ještě udržet bez sklouznutí k trapnosti. Do rocku přitáhli prvky dance music, elektroniky, hodně skandování a co nejhlasitější nástroje včetně gongu. Koktejlu, který mohl na první poslech leckomu utrhnout uši, je nakonec těžké odolat. Imagine Dragons se touhle vlastnoručně vytvořenou kategorií pohybují s lehkostí a nápady z nich srší v proudech. Už na prvním albu se posluchač mohl dostat až k 21 písním z různých deluxe verzí. Na nové desce obsahuje stejný počet písní rovnou „super deluxe“ verze.

S letošním Smoke and Mirrors neměla kapela žádný důvod z nastavené cesty kamkoli uhýbat. A tak přináší znovu to samé. Na první poslech je to možná na škodu, na ten další určitě ne. Stejně jako ani úplně nejdelší verze Night Visions neměla slabší místo, nemá ho ani Smoke and Mirrors. Jakmile úvodní Shots nabije člověka neskutečnou energií, není problém u alba vydržet ani hodinu a 20 minut „super deluxe“ verze. A jak se z prve ohlušujícího stadionového proudu muziky vynořují další a další neotřelé nápady, lze se jen šťastně usmívat.

Ale ano, rozdíl tu přeci jen je: v ohromné sebejistotě, kterou kapela od vydání první desky získala. Písně jsou o něco klidnější, nové nápady o něco nenápadnější, ale ve výsledku o to odvážnější. Skladby už skupina nezaložila na prostém principu „udělejme to co nejzábavnější“, ale na téměř technicistním „pojďme s chirurgickou přesností skládat jednu hudební vrstvu na druhou a sledovat, jak spolu brilantně spolupracují“. A pořád to baví stejně.

Základních 13 písní je nesmírně našlapaných a končí velkolepou katarzí. Ale nezůstávejte jen u nich. Bonusy jsou možná dle názoru samotné kapely o něco slabší, to ale neznamená, že kdokoli jiný než absolutní perfekcionista by z nich s klidem nesložil další desku. Až téměř na konci se navíc nacházejí dvě velké pecky, představené mezi singly: Warriors a Battle Cry. Dokonce ani při práci na zakázku se nenechali Imagine Dragons zahanbit a Who We Are napsaná pro film Hunger Games je perfektní tečkou za perfektním albem.

Smoke and Mirrors se dá nakonec vytknout jediná věc: že se drží v zajetých kolejích. Na druhou stranu tu kapela dotahuje načatou cestu a od perfektní estrády Night Visions kráčí ke skvělé hudbě. Bez pochyb a kompromisů.

Imagine Dragons – Smoke and Mirrors
Vydavatelství: Imagine Dragons‘ Home Studio
Celkový čas: 50:55 / 79:55
Seznam skladeb: Shots, Gold, Smoke And Mirrors, I’m So Sorry, I Bet My Life, Polaroid, Friction, It Comes Back to You, Dream, Trouble, Summer, Hopeless Opus, The Fall
+ Bonusový materiál: Thief, The Unknown, Second Chances, Release, Warriors, Battle Cry, Monster, Who We Are