Hugo a jeho velký objev aneb Scorseseho parádní cesta k filmovým začátkům
Nový film Martina Scorseseho Hugo a jeho velký objev se může jevit jako ústupek komerční studiové produkci. Režisér, který se proslavil syrovými gangsterkami a temnými dramaty, sešel s cesty a natočil rodinný film. Navíc ve 3D. Hugo ale do filmografie Scorseseho zapadá přímo ukázkově.
Martin Scorsese (Zuřící býk, Špinavé ulice, Taxikář…) není jen režisér, ale také náruživý filmový fanoušek. Pokud zrovna nesledujete některý z jeho filmů, je docela možné, že se s ním setkáte na DVD v bonusových materiálech starých klasik, kde o nich zaníceně hovoří, anebo v dokumentech o historii americké kinematografie. Scorseseho filmová tvorba tak do sebe pojí dva aspekty: originální pojetí filmové řeči, ale zároveň časté citování filmařských vzorů. Možná i proto neustále udržuje krok s dobou.
Příběh Huga tentokrát sleduje na dickensovsky melodramatickém půdorysu postavu malého chlapce Huga Cabreta, sirotka, který po smrti svého otce a následně i strýce dohlíží na seřizování hodin na pařížském vlakovém nádraží.
Po otci zůstal jen jeden zápisník a automaton, tajemný robot, držící v ruce inkoustové pero. Hugo věří, že když se mu podaří složitý mechanismus v automatonovi opravit, vydá mu zprávu od jeho otce. Automaton ale skrývá tajemství jiného druhu.
http://www.youtube.com/watch?v=hR-kP-olcpM
Hugo a jeho velký objev je další Scorseseho poctou kinematografii, sahající až k jejímu samotnému vzniku. Otázka, jak moc vás tento film dokáže dojmout, se tedy úměrně odvíjí tak trochu od toho, co pro vás film znamená obecně.
Hugo: Z knihy do filmu
Hugo a jeho velký objev je adaptací zajímavé knihy Briana Selznicka, která u nás vyšla pod názvem Velký objev Huga Caberta a která se snaží být v rámci literárni řeči stejně revoluční jako Méliès a Scorsese v té filmové.
Kombinuje jak literární text, tak komiksovou vizualitu a postupy filmového střihu. Určitě stojí za přečtení/prohlédnutí.
Pro člověka obeznámeného s historií filmu bude Hugo a jeho velký objev návratem do prvního ročníku, kdy stejně jako hlavní postava objevoval magický svět filmu od jeho počátků. Je to jako sedět na první hodině rané kinematografie; všechny ty romantické historky o prvním promítání bratrů Lumierů, o kterých jste četli v knihách, se najednou zhmotňují.
Můžete tak prožít údiv vůbec prvních filmových diváků, kteří podle legendy u prvního filmu v dějinách kinematografie Příjezd vlaku do stanice vyděšeně uskakovali ze židlí, aby neskončili pod jeho koly. Že je to třeba jen vyfabulovaná romantická báchorka? I ty ke kinematografii zkrátka patří.
Hugo a jeho velký objev je ale především poctou jednomu muži. Velkému kouzelníkovi, iluzionistovi a vizionáři, který jednou provždy změnil tvář kinematografie – Georgi Mélièsovi (ve filmu výborně ztvárněném Benem Kingsleym).
Byl to právě Méliès, který pochopil sílu filmu a začal vyprávět, ne jen dokumentovat. Jeho snímky byly na svou dobu převratné a fascinující – lidé v nich cestovali na Měsíc, bojovali s mořskými obludami, s kostlivci, kteří mizeli v mračnech kouře.
Hugo a jeho velký objev je zároveň první velký film v 3D, u kterého tuto technologii doceníte i z jiného než technologického. Ve spojitosti s Mélièsem pochopíte, že film se stále vyvíjí, ale zároveň vám paradoxně dojde i to, že od roku 1902, kdy francouzský filmař zapíchl raketu do oka Měsíce, se toho vlastně tak moc nezměnilo. Pořád jsme fascinování rozpohybovanými obrazy. Ať už jsou 2D jako za Mélièse, nebo 3D za Scorseseho.
Hugo a jeho velký objev (Hugo)
USA, 2011, 126 minut
3D i 2D Cinema, české titulky
Režie: Martin Scorsese
Hrají: Asa Butterfield, Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Chloe Grace Moretz, Jude Law, Christopher Lee a další.
Premiéra v ČR: 2. 2. 2012
