Hravá písničkářská improvizace Tomáše Kluse
Pokud jste viděli film Vladimíra Drhy Anglické jahody nebo občas posloucháte rádio, určitě si vybavíte píseň s refrénem „malčik moj, malčik moj“. Autor tohoto songu, majitel zvučného hlasu a písničkář s citem pro skladbu veršů Tomáš Klus v pátek večer vyprodal studio Švandova divadla na Smíchově.
 |
|---|
|
Klus a Kučerovský ve Švandově divadle Foto Jana Julínková
|
Tomáš Klus se netají obdivem ke klasikům českého písničkářství, Karlu Plíhalovi nebo Jaromíru Nohavicovi. Včerejší pražský koncert vedl v podobném stylu: žádná aranžovaná scéna, jen dvě vysoké židle, na které usednuli dva muzikanti: Tomáš Klus a jeho kamarád Jiří Kučerovský. V první polovině vystoupení sáhl Klus po písních ze svého alba Cesta do záhu(d)by, a tak zazněly songy Neklid, Pocity, Dopis či Haló pane. Tyto písně mají hravou poetiku a místy smysl pro zvukomalbu slova. Pokud se ale některá z fanynek (dívek byla v sále převaha) chtěla zaposlouchat do textu, mohla ji zaskočit nečekaná improvizace písničkáře, kterému dost často vypadával text a vynechávala paměť.
Tomáš Klus umí improvizovat (ne nadarmo je studentem DAMU), společně s Jiřím Kučerovským bavili publikum až do konce a dokázali ozvláštnit atmosféru. Před přestávkou vyzvali diváky, aby dali společně dohromady slova, která Klus zakomponuje do textu. Z tohoto momentálního projektu vznikla rozverně infantilní Balada o kuřátku. Zazněly také nové písně, například Damoklův meč, popisující trudný život studenta herectví, nebo bezejmenná píseň, parodující český reagge styl.
Sebejistější než před Vánocemi
Mezi oběma hudebníky panovala oboustranná chemie; jak bavičská, kdy Kučerovský úsečnějšími komentáři vyvažoval Klusovu hravost, tak hudební. Zvlášť to působilo u známé písně Malčik, v níž vynikl Kučerovského drnkavý „balalajkový“ doprovod. A právě písně z filmu Anglické jahody patří hudebně k tomu nejlepšímu. Klus se v nich ponořuje hluboko do tématu a dotahuje každou složku do konce, což ve všech svých písničkách v takové míře nedělá. Sedí mu krylovský nádech, kdy může použít naléhavý, hlubší hlas a dát svým slovním hrátkám hlubší význam.
Poslechněte si píseň Malčik
Snad to bylo tím, že Tomáš Klus nebyl na pódiu sám, každopádně vystupoval mnohem sebejistěji než jako host Anety Langerové před Vánocemi v Akropoli. Působil otrkaněji, snad přispěla i atmosféra divadla, které je komornější než velký sál. A nejspíš se Tomáš Klus neustále zdokonaluje v umění, jak obrátit nervozitu v humor.
Tomáš Klus
10. dubna 2009, studio Švandova divadla, Praha
