Hipsterský Spider-Man dělá staré chyby
Po příšerném třetím dílu z roku 2007 se do kin vrací Spider-Man. Jezdí na skejtu, má nového režiséra, nového herce i nového záporáka. Má ale také nějaký smysl? Zdá se, že ano. Alespoň pro novou generaci. I ta totiž potřebuje své hrdiny.
Pokud začneme pragmatickou řečí čísel, pak Spider-Man čtyřka smysl určitě má. Nová verze Pavoučího muže přilákala jen za první víkend do kin tolik diváků, že tvůrci s klidným srdcem potvrdili přípravu dalších dvou dílů. Jako v případě režiséra Sama Raimiho se tak můžeme těšit na celou trilogii – tentokrát od Marca Webba. Je ale opravdu o co stát?
Pokud jde o novou tvář Petera Parkera alias Spider-Mana, pak určitě. Výběr nového hrdiny byl pro film klíčový a po jeho zhlédnutí si jen těžko představíte jinou volbu než mladého Andrew Garfielda, jehož si můžete pamatovat coby podvedeného parťáka zakladatele Facebooku ve Fincherově filmu Social Network (recenze).
Na nové verzi Spider-Mana jsou zábavné především ty momenty, které nesedí s originálem. V roce 2002 byl Peter Parker (tehdy ho hrál Tobey Maguire) loser non plus ultra – nešikovný, ukoktaný, bez sebevědomí. Deset let nato tu máme hipsterskou verzi superhrdiny, který je za losera docela dobrovolně. Slušná definice dnešní generace.
Peter Parker tu dokonce nejen fotí do školních novin, ale zároveň skejtujte. A když říkáme skejtuje, mluvíme tu o U-rampách, nikoliv o nějakém poskakování na místě. Už proto je těžké uvěřit, že by PP mohl být „mimo“ své vrstevníky.
Další velkou změnou je, že Spider-Manovu osudovou lásku Mary-Jane vystřídala jiná osudová žena ze Spider-Manova univerza – Gwen Stacey (Emma Stone). Po letech s Mary Jane vnáší do plachet nový vítr, navíc mezi Garfieldem a Stone velmi dobře funguje chemie. Jak je u Spider-Mana tak trochu zvykem, lépe než mezi ním a jeho protivníkem.
Nový Spider-Man má totiž neduh, kterým trpěl už první film série v roce 2002. Nejzajímavější je na snímku pokaždé příběh o tom, jak se hrdina stal hrdinou. Následný zlom v podobě příchodu padoucha (v tomto případě plazovitého Lizzarda, ztvárněného z části hercem Rhysem Ifansem a z části triky) tahal dříve i v novém Spider-Manovi za kratší konec provazu. Režisér Marc Webb, který předtím natočil dobře přijatý nezávislý film 500 dní se Summer, se zdá být jistější v neakčních pasážích.
Samozřejmě, že Spider-Man nabízí i pár velmi dobrých akčních sekvencí včetně velkolepého finálního souboje, na druhou stranu je v něm i pár nešťastných pokusů navázat na nezbytnou patetickou linii předchozích dílů. Scéna, kdy jeřábníci (!) uprostřed New Yorku nastaví ramena svých strojů tak, aby se Spider-Man mohl pohodlně dostat z bodu A do bodu B, nemá ve scénáři co dělat. Spíš než jako nadsázka totiž působí směšně.
Odpověď na otázku, zda má nový start Pavoučího muže smysl, je však nakonec spíš ano. Studiu Marvel vyrostla nová generace diváků, která také potřebuje své hrdiny, na „omlazování“ si prostě budeme muset zvyknout. Ostatně, mluví se už i o nové verzi Batmana; a vzhledem ke zmiňovanému úspěchu Spider-Mana v pokladnách jsou tyto zvěsti více než pravděpodobné.
The Amazing Spider-Man
Akční / Dobrodružný /Fantasy /Thriller
USA, 137 minut
Režie: Marc Webb
Hrají: Andrew Garfield, Emma Stone, Rhys Ifans, Sally Field, Martin Sheen a další
Premiéra v ČR: 12. července 2012
