Hankovy štěky: 7 archetypů pejskařů. Který jste vy?
Jelikož pořád někde trajdáme a panička je nenapravitelný extrovert, měl jsem tu čest poznat snad všechny druhy pejskařů. Tady je pár mých poznatků.
- Dělá všechno správně a má patent na rozum. Psa mají s PP z prověřené chovné stanice, od posledního očkování jsou každou volnou chvilku na cvičáku a znají naprosto všechny nutriční hodnoty BARFového krmení, takže jejich pes má vyváženější stravu než lecjaký vrcholový sportovec. Kdykoliv se objevíte v jejich blízkosti, změří si vás pohledem „jaktože nemáš kynologickou bundu a pamlsky ze sušeného masa“ a kdykoliv se je dovolíte požádat o radu, skončí to půlhodinovým monologem, kterým vám chtějí demonstrovat, že jste si místo psa měli raději pořídit plyšáka.
- Pořídili si psa, protože všechno ostatní už mají. To jsou rodinky, které mají barák, plazmu, dvě auta a tři děti (v tomto pořadí). A co jim ještě chybí? Pes! Takže si pořídí jednoho z nás bez PP a nejlépe z nějaké množírny, protože je to levné a doma tak mohou mít za příjemnou cenu nějaké populární plemeno. Je jedno, že předání štěněte proběhlo na benzínce, hlavně že je to modrooký yorkšír. Jenže on potřebuje venčit, pořád štěká a nenechá se celý den odevzdaně týrat dětmi! A na problémy není čas! Takže ho rodinka raději odloží do útulku a jde zkusit vhodnější plemeno. Vždyť ta zahrada bez pejska je tak smutná…
- Nevinný množitel. „Naše Ťapina je úžasná! Měla by mít alespoň jednou štěňátka, abychom si jedno mohli nechat a dalších osm dali nějakým random majitelů, kteří na ně budou kašlat!“ Nevinní množitelé jsou proti kastraci a je jim jedno, že rozmnožují psa s nemocnými klouby a vadou ledvin. Nejde jim totiž o zdraví nebo štěstí psa. Jsou to sobci, kteří si nejsou schopní přiznat, že se budou muset svého mazlíčka jednou vzdát.
- Obráží cvičáky a psí psychology… aby mu/jí řekli, že pes je vlastně úplně v pohodě, ale chyba je na opačném konci vodítka. Tento typ pejskařů neustále hledá pomoc, přitom ale nejsou schopní se psovi alespoň chvíli samostatně věnovat. Neustále doufají, že přijdou na kouzelný cvičák nebo k psovodovi – čaroději, jenž mávne nad jejich mazlíčky kouzelnou hůlkou a psi začnou poslouchat. Když to překvapivě nevychází, každému mohou říct, že pro svého psa udělali všechno a mají svědomí čisté.
- Má pejska, aby si pokecal/a. No jo, to jsou ty babči, které potkáváte u paneláku a obcházíte je obloukem, abyste nevedli několikahodinový rozhovor na téma háčkování a nejnovější díly Ordinace v růžové zahradě. Za nima belhá zvíře se značnou nadváhou a sebejistotou, díky které by vás neváhalo sežrat.
- Adopce na dálku. Když se zmíníte, že máte psa, hned má spoustu historek a zážitků se svým mazlíčkem. „Jasně, můj pes tohle a můj pes ono…“ Jakmile se ale chcete dohodnout na společné venčení, hned opáčí: „Jo, ale ten pes je u rodičů (u babičky, u tety, u ségry…), víš?“ Cože? Jakmile se psem nemusíš i s kocovinou ráno vstát a nechat ho vyčůrat, nemáš psa.
- Pejskaři klikaři. Psa mají od nějakého kámoše nebo z útulku. Je to sice vořech, ale je boží! Nikdy nechodí na vodítku, rozumí si se všemi psy a neustále je na blízku svému majiteli. Ano, přesně takhle jste si to představovali, když jste si jednoho z nás pořizovali. Bohužel máte nevycválené kopyto, které zvládne „ke mně“ jen zázrakem a neustále vyžaduje pozornost. No jo, tak možná příště…
Mysleli jste, že existuje nějaký normální pejskař? Nedělejte si iluze… Ale my vás stejně milujeme!
