Hankovy štěky: 4 pravidla zimního psího sportování
O víkendu nám napadala pěkná nadílka. Konečně se tak mohlo realizovat mé zimní psí já. A tak jsem si říkal, že bych vám dvojnožcům dal pár užitečných tipů, jak si užít sníh po psím.
- Čím víc, tím líp. Ať se děje cokoliv, vždy skákejte do té největší hroudy sněhu nebo nejhlubšího zasněženého příkopu. Teprve až potom řešte, jak se dostat ven, a nechte ty, co jdou s vámi, aby kolem pobíhali a lámali rukama tak dlouho, dokud se pro vás nevydají. Pak ladně vyskočte a je tam nechte. Tohle jsem provozoval s paničkou na horách a moc jsme si to užili. Nebo alespoň já.
- Hlavně nenápadně. I když vám to podjede a mrsknete sebou, tvařte se, jako že se nic nestalo. Smích okolí absolutně ignorujte. Hned jak jsem o víkendu vyběhl ven a ještě ani netušil, co mě čeká, zbobroval jsem při běhu do kůlny, kde je schovaný míček. Pak jsem vstal, napnul svaly a pokračoval v krasojízdě.
- Sežerte co nejvíc sněhu. V případě, že vám nezacpou tlamu míčkem, žerte co nejvíc sněhu. Když jsem to udělal já, tvářil jsem se, že jako naprosto vím, co dělám, a nejde přece o nic než o zmrzlou vodu (doma z misky taky nepiju teplou vodu s citrónem), takže mi nemůže ublížit. Po pár hodinách se mi doma rozjely nohy a museli jsme na pohotovost se zánětem žaludku. Panička vysypala prasátko, vzala si dovolenou a byli jsme spolu v posteli. Výborný tah!
- Udržujte standardní sortiment fleků. To, že je všude čisto a bílo, ještě neznamená, že nejsem prase. Na procházce ve sněhové bouři jsem přistál do zmrzlého sněhu a odřel si drápek do krve, pod velkým stromem jsem našel jediné nezasněžené místo plné hov*n a bahna a lehl si do něj a po kadění venku jsem si utřel doma zadek o zeď. Přece si ho neutřu do sněhu. To všechno musíte hlídat, aby si páníčci nemysleli, že sníh nějak mění situaci!
