Hankovy štěky: 3 věci, které mě jako psa naučily kočky
Kočky jsou zvláštní stvoření. Soužití s nimi má spoustu nevýhod, o tom vám nebudu lhát. Ale snažím se na to dívat pozitivně.
- Dostat se dá kamkoliv. Kočky nad námi psy mají zvláštní převahu. Ta tkví mimo jiné v tom, že můžou vlézt úplně kamkoliv, potažmo vzít si cokoliv. Ne, že bych to už dávno předtím nevěděl. Ale kočky mi ukázaly, že pokořovat různé hranice dostupnosti prostoru jsou nekonečné. Skáčou u nás třeba na zahradu ve výšce střechy. S jejich váhou a obratností to není žádný problém. Takže jsem se o to pokusil taky, doskočil na střechu zimní zahrady, probořil se, ale i tak zvládl došplhat až za paničkou. Krásná práce!
- Zvukové projevy mají smysl. Když je za dveřmi skříňky plné psích a kočičích dobrot kapsička, otravuje Luna tak dlouho, až panička agresivně zaklapne notebook a jde jí tu kapsičku dát. Jako mladší pes jsem byl spíš mlčoch. Na cvičáku by mě nedonutil štěkat ani Donutil. Teď chápu donucovací sílu otravnosti kňučení velice správně. Díky!
- Ignorace přínáší lásku. Tak tohle já ještě piluju. Nicméně pochopil jsem, že jakmile jsem pár hodin v jiné místnosti než panička a netahám po baráku papuče, nabude panička dojmu, že jsem nemocný. Pak mě chodí každých dvacet minut kontrolovat. U nás totiž nikdo nepřestane s otravováním, dokud nemá nějakou bolístku. Takže tak.
