Hankovy štěky: 3 případy, kdy si myslíte, že nad námi máte navrch, ale nemáte
Mluvím k vám, vy páni tvorstva. Vy vrcholy žebříčku evoluce. Vy, co postupně likvidujete celou planetu. Já si totiž vůbec nemyslím, že je váš život nutně lepší než ten náš psí. Hned se dozvíte proč.
- Jídlo. Jasně, jste pány jídla. Nemůžeme sežrat vše, co chceme, protože to ve své nekonečné moudrosti zavíráte do lednic a šuplíků. Ale často se s námi dělíte úplně o všechno od banánu, přes sýr až po trubičky. Ale hlavně – abyste si mohli koupit, co chcete a zavřít to před námi do lednice, musíte ráno na čas vstát, jít na osm hodin do práce, kterou nenávidíte, vyměňovat si žoviálnosti s lidmi, které nesnášíte, pak jet na nákup, vystát půlhodinovou frontu před pokladnou, vyzvednout obří pytel granulí nebo masa a pak se doplazit domů, kde s námi ještě musíte ven. Víš co pro to, abych se nažral, dělám já? Vůbec nic. Takže… Kdo je frajer?
- Gauč. Páníček má vždycky ten vítězný výraz, když mě dostane dolů z gauče. Jenže za prvé, jdu si pak hned nepozorovaně lehnou na jeho polštář do ložnice, přičemž ho celý oblížu, aby spal hezky v mokrém, a za druhé, jakmile za vámi zapadnou dveře, je byt nebo dům jen náš. A myslíte, že na ten gauč nelezeme? Takže vy se plahočíte v práci a my se válíme na gauči. I když to máme zakázané. Zatím 2:0.
- Rozum. Člověk je jediná zvířecí bytost schopná kritického uvažování apod. Tím se kasáte. Tím se stavíte do role vůdců smečky. Ale kámo, já cítím tak daleko, že vím, že se v sousední vesnici vysypala popelnice. A navíc netrpím depresemi, nezávidím bývalé spolužačce postavu a barák a absolutně mě netíží, co jsem provedl před týdnem. Je opravdu ten váš „úžasný mozek“ taková výhra? Nemyslím si. Navíc dokážeme vyhledat drogy, poznat, kdy přijde epileptický záchvat, rozhýbat při canisterapii lidské svaly, případně zlikvidovat jiné zvíře. Kam se na to hrabete s tou svou jógou a věčně zapnutými notebooky! Chci jen říct, že byste neměli zapomínat, jak skvělé jsou vaše poklady (my) a dost často nám to dávat najevo. 3:0, jo!
