Foxygen dali Praze zážitek, ze kterého se bude vzpamatovávat týden
Určitě jste se i vy někdy nachomýtli k nějakému koncertu, u kterého jste si říkali: „Kde to sakra jsem?“. Tak třeba včera v MeetFactory tuhle otázku vyvolalo americké duo Foxygen. Na aktuální desce se spíše kamarádí s noise, mají ale úžasné melodické cítění a na světélky a květinami zalitém pódiu věnovali divákům zážitek, ze kterého se všichni budou vzpamatovávat ještě minimálně týden.
V páteční večer se kolem pěti set milovníků jemně psychedelického rocku sešlo ve smíchovském Meet Factory, aby se přesdvěčilo na vlastní oči, že kalifornští Foxygen mají jednoho z nejbláznivějších frontmanů současnosti. (Čekání na hlavní hvězdu fanouškům zkrátila tuzemská formace ROLE, které – ačkoliv zaujala několika neotřelými muzikantskými postupy – nebylo rozumět ani slovo). „To hlavní“ dorazilo okolo půl jedenácté a rovnou to vybaflo vynikající We Are the 21st Century Ambassadors of Peace & Magic. Hypnotizace diváků mohla začít.
Foxygen je sice původně duo tvořené zpěvákem Sam Francem a klávesistou Jonathanem Radoem, na koncertě ale těžko můžete sledovat něco jiného než naprosto bezprostředního frontmana (a to s sebou měla kapela tři svůdné back-vokalistky!). France je rozený vůdce, který je pro přitáhnutí pozornosti ochoten udělat cokoli, zároveň ale nepůsobí levně nebo podbízivě. Je prostě svůj – a posluchači nezbývá než jen stát a zírat na něj s otevřenou pusou s pivem na půl cesty k ústům.
Ten večer toho stihl spoustu: ať už předváděl striptýz, zručně tvaroval balónky do tvaru mužského přirození, kroutil přede všemi svým perfektně vypracovaným pozadím (a ke konci i náležitě zpoceným), vyměnil několik svršků, plazil se po kolenou, vystřihl dokonalou piruetu, zkrátka nepostál chvíli v klidu. Jenže co by to byl za koncert bez zpěvu? A jak to může se vší tou performační omáčkou zvládnout? Zvládl to. Při jedné z melodicky nejkrásnějších písní Shuggie vynikl jeho hlas snad nejlépe. Snad se mu bude stejně dařit na sólové dráze.
Ačkoli se fanoušci snažili, jak jen mohli, a vykřičeli si na koncertě snad poslední zbytky duše (a to byla Praha oproti ostatním městům ještě slabý odvar), Samovo rozhodnutí rozpustit kapelu to nejspíše nezmění. Pražská zastávka byla jednou z položek jejího rozlučkového turné. Frustrace z toho, že odchází natolik talentovaná kapela, je na místě. Na druhou stranu odejít v nejlepším je umění. A Foxygen v nejlepším jsou. A jak známe hyperaktivního Sama France, v budoucnu na nás může vyskočit kdykoliv a odkudkoliv.
Foxygen
Support: ROLE
Praha, MeetFactory, 22. května 2015