Fotoreport: Tata Bojs se neopakují, potvrdil křest nového vinylu
Diagnóza: recyklace. Tuto chorobu identifikují novináři nejčastěji u takzvaných stálic, které kašlou na prevenci hudebních klišé a spoléhají na věrné příznivce. Po svátečním koncertě jedné takové, Monkey Business, se vánočním (disko)koulím opět navrátil lesk. Díky laserům, blikajícím projekcím, honosné Champs-Élysées a hlavně novému espéčku Tata Bojs pojmenovaném Strana A, jehož křest jako by vypadl ze sci-fi.
Včerejší křest nového vinylu Strana A od skupiny Tata Bojs ovšem začal v přítomnosti a jen s malou možností úniku do jiných světů. Zaprvé pianistka a spolupracovnice Lenky Dusilové z Baromantiky Beata Hlavenková se držela reálií pozemského života a přehrávala hudební kalendář Theodoros, zadruhé publikum dávalo najevo nezájem. Hudebnice to vycítila, a tak se nebála závěrečný tata cover Elišce uvést slovy „vím, že to někoho z vás nebaví, ale tuhle skladbu snad budete znát všichni.“ Zazněl i Archív dní na počest tříletému výročí první desky Baromantiky – a Václavu Havlovi, který v tentýž den zemřel.
Ačkoliv lyrickoepické mikrosvěty Beaty Hlavenkové jindy vtahují poměrně snadno, meditativní procházka podzimními měsíci prokázala atmosféře večera medvědí službu. Tata Bojs si totiž zakládají hlavně na hře s energií a pozorností návštěvníků. A o ty se nemuseli starat, stačilo je vyprovokovat laserovými paprsky cejchujícími tváře, následně je spojit v symbolické A a atmosféru podpořit Filmařskou.
Mysteriózní nálada se do Archy vrátila se slavnostním obřadem. Pánové na to Tata Bojs šli přes zákony fyziky, dva na sebe zamířili laserovým paprskem skrze štěrbinu uprostřed vinylu, načež svítivá vlákna odrazem rozzářila malé disko koule svěšené nad rohy pódia. Singl budiž pokřtěn. Nadšené muzikanty posléze zvěčnil instantním fotoaparátem zástupce PolaroidLove. A publikum začaly zasypávat nejrůznější dary: obal desky, vinyl samotný, fotografie nebo palička. Později také jednotlivé listy speciálního kalendáře s fotografiemi kapely, aby bylo pro všechny dost.
Nové písně singlu – S ní a Antikvariát – ale ovace nevyprovodily. Fanoušci je sice ještě neznají, ale, upřímně, Tata Bojs už napsali lepší písničky. Zatímco podmanivou atmosféru první zmíněné skladby narušuje vleklý zpěv a drastické rytmické zvraty, Antikvariát magický prvek postrádá úplně. A nepovedl se ani včera večer, bubeník a zpěvák Milan Cais ho nezvládl intonačně.
Poslechněte si Tata Bojs v Youradiu
Reputaci si ale hudebníci vylepšili s písničkami Elišce, Usínací nebo Trilobeat. Hromadným výletem k Vítěznému oblouku na bulváru Champs-Élysées zase vygradovala Caisova zručná manipulace s pozorností posluchače; vzpomeneme-li si na řadu tuzemských skupin, které se už léta nepohnuly z místa, pak inovativní přístup v sestavování koncertního scénáře kapelu obzvlášť šlechtí. V Divadle Archa pánové rozpohybovali hezkou fotoaudiovizuální show s projekcemi, přídavným promítacím hrotem a světelnými efekty, pečlivě svázanými s texty a hudbou.
Tata Bojs ze sebe na koncertech ždímají všechno. Již šestadvacátým rokem, což budí respekt. Sami sebe vlastně definují nejlépe ve skladbě Opakování: „Letím proti času a proti prostoru, cítím, jak mládnu, jak se zmenšuju.“
Tata Bojs
Praha, Divadlo Archa, 18. 12. 2014
Support: Beata Hlavenková
