Ewa Farna je lev. Ráda přijímá výzvy
Ewa Farna, patnáctiletá bronzová Slavice, je v současnosti největším talentem domácí hudební scény. Prožila velmi úspěšný loňský rok, během něhož absolvovala velké turné po České republice. Při tom studuje a stíhá i své koníčky.
Ewo, máte za sebou úspěšný rok. Co se podle vašeho soudu nejvíc povedlo, na co jste pyšná?
Jsem pyšná na to, že mohu studovat na gymnáziu, že to jakžtakž zvládám. Jsem ohromně pyšná také na své první turné, pak na koncerty a festivaly, kde jsme si s kapelou mohli zahrát. Byl to skvělej rok a moc jsem si ho užila.
Podruhé vás nominovali na Zpěvačku roku v anketě Český Slavík. Před rokem jste skončila čtvrtá. Věřila jste tentokrát v lepší umístění?
Vůbec ne. Byla jsem mimo už z té nominace. Považovala jsem to, a stále považuji, za velký úspěch. Čtvrté místo bylo krásné, a letos mě diváci posunuli ještě o jeden stupínek výš. Nádhera!
Jaký to byl pocit, když vyhlásili vaše jméno?
V ten moment jsem si řekla: „To si fakt děláte srandu?!“ Nevěřila jsem. Měla jsem opravdu hrozně velkou radost, při děkovačce se mi celý ten rok přehrál před očima a po tváři mi tekly slzy. Ohromné emoce!
Občas se spolu s nečekaným umístěním vyrojí i spekulace o regulérnosti hlasování. Setkala jste se s něčím podobným vůči vlastní osobě?
Nevím o ničem takovém, jako je kupování hlasů, o němž se někdy spekuluje. Noviny něco potřebují psát, polemizovat, zvlášť při tak velkolepé akci. Třeba o tom, že jeden má podplacené hlasy, druhý neumí zpívat na playback, třetí se opil na after party, že Farna měla otřesné šaty a tak dále. Já a můj tým jsme se celý rok snažili, hráli koncerty, dělali rozhovory, vydali DVD… Jsem ráda, že to lidé ocenili. Z práce, která se líbí i jiným, má člověk největší radost.
V sousedním Polsku vám vyšla debutová deska. Vnímáte nějaký rozdíl v popularitě doma a venku? Existuje řevnivost mezi vašimi fanoušky, čí jste víc?
První koncert v Polsku nás teprve čeká, hodně se na to připravujeme. Tudíž zatím nemohu posuzovat, kde je jaké publikum. V Polsku teprve začínám, tady už to přece jen trvá asi dva roky. Občas koukám na Youtube a čtu, jak Poláci říkají, že jsem „jejich“, a Češi oponují, že to není pravda, že jsem začínala tady v Česku. Je to příjemné a občas i vtipné.
Nač se mohou těšit „farnoušci“ letos? Chystáte nějaký zásadní projekt?
Teď natáčíme polskou desku, která má vyjít asi v únoru. A chystáme se na koncerty u nás, v Polsku a na Slovensku. Uvažujeme ale i tom, že by ještě letos vyšla nová česká deska, a pak by následovalo krátké turné. Uvidíme, jak to budeme stíhat, pak se s mým týmem rozhodneme.
Nedávno jste se objevila v televizním seriálu. Máte ambice prorazit i jako herečka?
Byla to fajn zkušenost, určitě si vždy ráda zahraju nějakou epizodní roli. Ale nejsem moc dobrá herečka. I když mě herectví baví, chtěla bych zůstat u zpěvu. I tam je to herectví občas potřeba. Například v klipech, při focení i na podiu.
Poslechněte si titulní skladbu k seriálu Ošklivka Katka, kterou nazpívala Ewa Farna
http://www.youtube.com/watch?v=6ld2AqoVcXw
Jak se vám daří skloubit nabitý program, kariéru se studiem? Zbývá čas i na koníčky?
Zatím se to stihnout dá, i když nebudu zakrývat, že je to občas strašně náročné. Na koníčky čas určitě zbývá. Mám ráda strašně moc věcí: focení, surfování po internetu, posezení s kamarády, studium, brouzdání v knihovně, sledování filmů… A samozřejmě hudbu. Pak ještě hudbu. A ještě jsem si vzpomněla, že mě také hodně baví muzika.
Stát se zpěvačkou byl váš dětský sen?
Vůbec. Nikdy jsem netoužila být zpěvačkou, nic mi to neříkalo. Chtěla jsem být princezna. Ale moje rodina měla velký zájem o hudbu, vyrůstala jsem v tom, takže i mě od začátku bavila. Pak na jedné soutěži přišla opravdová šance. S rodiči jsme se shodli, že to nepotká jen tak každého a že bych toho měla využít, i když se o mě hrozně báli a vlastně se bojí pořád. Takže té šance teď využívám. Co může být krásnějšího, než dělat některým lidem radost vlastní prací?
Už jste zažila chvíli, kdy jste chtěla se vším seknout?
Jasně, občas mám takové nálady. Pomáhá mi rodina, kapela, kamarádi, fanoušci, cédéčka mých oblíbených interpretů, u kterých sním, že bych to také chtěla dotáhnout tak daleko. To je výzva a já jako lev výzvy s radostí přijímám.
Máte slibně našlápnuto: ocenění, sláva, fanoušci… Kdybyste o tohle všechno přišla, co byste dělala?Myslím na zadní vrátka, jinak bych už asi nestudovala. Co bych dělala? Nezhroutila bych se, i když vím, že by mně to zatraceně chybělo. Je hodně věcí, které by mě zajímaly. Ale vím určitě, co bych po ztrátě toho všeho udělala jako první: bezpodmínečně bych o to znovu bojovala. A jen tak bych se nevzdala!
Ewa Farna
Narodila se 12. 8. 1993 v Třinci. Žije ve Vendryni, studuje gymnázium s polštinou v Českém Těšíně. Hudbě se věnuje od dětství, pět a půl roku navštěvovala ZUŠ v Třinci (hra na klavír), dva roky základní pohybovou výchovu (soubor Rytmika při HV PZKO Český Těšín). Ráda sportuje, tři sezony byla členkou oddílu sjezdového lyžování Ski Beskyd Velká Rača. Má ráda hudbu, tanec, herectví, ráda fotí, nakupuje a také si vyrazí někam s kamarádkami. Poslouchá například Pink, Simple Plan, Ashley, líbí se jí Kelly Clarkson a polská skupina Virgin. Od doby, co ji objevil její producent Lešek Wronka, vydala tři alba: Měls mě vůbec rád (2006), Ticho (2007) a Sam na sam (2007), což je polská verze jejího debutu. Ewa jako historicky nejmladší zpěvačka vyrazila se svou kapelou De Rocx na samostatné koncertní turné po České republice. Zastavila se v 18 městech.