Evanescence v Česku: Hned napoprvé nesmrtelní
Tři řadové desky a necelých deset let: právě tak dlouho trvalo, než do Česka poprvé přijeli Evanescence. Pár minut: jen tolik času uplynulo, než američtí rockeři v čele s charismatickou zpěvačkou Amy Lee dostali natěšenou Incheba Arenu do varu. Jaká tedy byla česká premiéra? Po všech stránkách vydařená.
Nebude náhoda, že prodeje desek Evanescence šplhají k pětadvaceti milionům. Debutem Fallen totiž neoslovili jen takzvané gothic princezny, jež jsou často zmiňovány jako hlavní fanouškovská základna; dosah této desky, stejně jako kapely samotné, je mnohem širší.
To ostatně potvrzovali návštěvníci pražského koncertu: zatímco vedle u Tipsport areny se tou dobou ve frontě na souběžný koncert Pitbulla (recenze) klikatili značně unifikovaní jedinci, na ploše slušně zaplněné Incheba areny jste kromě zmíněných slečen v korzetech a černočerném outfitu potkali třeba ortodoxního metalistu, typického baťůžkáře v bílých teniskách nebo postaršího tatíka v džínové vestě.
Poslechněte si Evanescence v YouRadiu
Pětice Evanescence, nabuzená čtvrthodinovým jekotem netrpělivých fanoušků, odpálila koncertní set silou uragánu. Hned v úvodu, kdy se z reproduktorů vychrlil singl What You Want z aktuální eponymní desky, nabral koncertní set strhující tempo. Hutný, basově bublající zvuk skvěle podtrhovaly dynamicky pulsující světla a nadšené publikum nepřestávalo ječet mezi písničkami ani během nich.
Pohledná, třpytkami ozdobená zpěvačka Amy Lee sice nebyla prvních pár skladeb příliš dobře slyšet, když se ale po chvíli poprvé pozdravila s publikem, bylo hned jasné, kdo je v hale „Snow White Queen“. Byť není Amyina barva hlasu ve všech jejích polohách úplně příjemná, třicetiletá zpěvačka odzpívala celý koncert naplno, bez zakolísání a místy až s živelnou energií.
Celou polovinu věnovala kapela nové desce, nechyběly ale ani žádné významné pecky ze dvou starších alb. Velká škoda absence mužského vokálu v Bring Me To Life, tím spíš, že Amy má kolem sebe čtyři chlapy. Malé odlehčení přišlo zhruba v půlce koncertu, kdy se Amy posadila za klavír. Lithium, Lost In Paradise a My Heart Is Broken znamenaly jemnější polohu Evanescence hned ve třech provedeních.
Přestože většinu smetany obvykle slíže mladá dáma s mikrofonem, mužské osazenstvo zdaleka není v Evanescence do počtu. Poklonu až na zem zaslouží zejména bubeník Rocky Gray; jeho výtečné přechody i způsob, jakým se tenhle chlapík po celou dobu předváděl s paličkami, nelze nazvat jinak než show s velkým S.
Čím jiným se mohli Evanescence rozloučit než jímavou baladou My Immortal? Amy u klavíru osiřela, v hale se v tu chvíli naježilo pár stovek chlupů, ukáplo pár desítek slziček a jedna kapela s jednou zpěvačkou se v tu chvíli stala pro pár tisíc lidí nesmrtelnou. Přinejmenším pro tu chvíli a prostor.
Evanescence
Praha, Incheba arena, 17. června 2012
