Dredaktorka Pavla bloguje: Kulinářské peklo na vánočních trzích
Tuhle jsem jela po dálnici z Prahy a v rychlosti 130 km/h mě předjely dva narvané autobusy. Říkala jsem si, co to má sakra znamenat. A pak mi to došlo: Začalo období českých invazí na rakouské a německé vánoční trhy.
Vánoční trhy jsou pro mě hned po cirkusech nejzbytečnějšími akcemi na světě. Pocházím z buranova na Moravě, takže jsme museli na vánoční trhy v Rakousku nebo Německu každý rok, abychom si dokázali, že přece nejsme žádní burani! Teď jsem je po letech pod nátlakem party navštívila zase. A jsou pořád stejně příšerné, nic se nezměnilo.
Vlastně něco ano. Že jsou v “typicky českých stáncích” maďarské langoše, bramboráky a trdelníky, s tím už jsem se smířila. Bůh ví proč si totiž Česi myslí, že když u nás rostou brambory a máme točící se násadu na pocukrovaný rohlík ve tvaru ruličky toaleťáku, můžeme na stánek s jakýmkoliv jídlem napsat “tradičně český”. Ale v Německu to povýšily ještě na vyšší level.
Na všechno to umaštěné jídlo na trzích začali lít tzaziky omáčku. Nevím, jestli provozovatelům trhů drží pistoli u hlavy nějaký Řek, každopádně to v tý sra*ce vyloženě topí. Vrcholem kulinářského umění je zelí se slaninou v pita chlebu a krajíc kulatého chleba posypaný rajčaty a sýrem.
Neustále si v Praze stěžujeme na davy uřvaných Němců. Jenomže v Německu byli neuřvanější právě Češi. Němci a Rakušané jsou podle mě úplně normální kultivovaní lidé. Jenomže jak nás tak slyší u Karlova mostu řvát jak na lesy, řeknou si, že to je pro nás asi tradiční, a chodí a hulákají taky.
Doufám, že až pojedu na trhy za dalších deset let, děti se tam povozí na velbloudovi a na grilu se budou točit tradiční smažení psi. Takže štasné a veselé!
