Dream Theater přivezli pražským kamarádům prvotřídní metal
Králové světového prog-metalu Dream Theater mají Česko rádi; neopakují dvacetkrát za minutu, že obecenstvo milují, ale je jim to vidět na očích. A fanoušky svou technicky dokonalou smrští tři hodiny skvěle baví. Nejinak tomu bylo včera v pražské Tipsport Areně.
Už plátno, spuštěné před pódiem, dalo vědět, že Dream Theater na své fanoušky myslí: hodinu před začátkem koncertu po něm plulo hvězdné nebe a podkresová hudba budovala napětí tak, že posledních pět minut se téměř nedalo vydržet. S úderem osmé plátno spadlo a stadion vybuchl nadšením. Tak trochu staří známí a tak trochu bohové před něj předstoupili s úsměvem na rtech a bez reptání otevřeli set list starými fláky ze stáje best of.
Poslechněte si Dream Theater v Youradiu
Je libo skvělý metal? Pusťte si Dream Theater
„Přijeli jsme vám představit nové album Dream Theater. Kromě toho ale na turné slavíme výročí dvou dalších desek. Od vydání Awake uplynulo dvacet let a Metropolis: Scenes of a Memory letos slaví 15 let," přivítal frontman James LaBrie fanoušky. Koncert pak byl průřezem celou diskografií skupiny, soustředěným především okolo tří zmíněných alb.
Nešlo přitom o žádnou světelnou megashow, na jaké dnes býváme zvyklí. Dream Theater jsou v tomhle směru specifičtí. Koncertům říkají Večer s Dream Theater a myslí to přesně tak domácky, jak to zní. Stage se proměnila v pokoj s pěti chlapíky v džínách, kteří přijeli zahrát kamarádům. A díky tomu, že každý z nich patří na svém nástroji mezi absolutní světovou špičku, nepotřebovali nic víc než hudbu, aby s tímhle přístupem okouzlili celý stadion. Muzikanti se usmívali, pózovali, mávali a povzbuzovali k spoluúčasti. Neopakovali dvacetkrát za minutu, že obecenstvo milují, ale celou dobu jim to bylo vidět na očích.
Polovina koncertu utekla – tak jako každý příjemný zážitek – příliš rychle a následovala čtvrthodinová pauza. Nabízí se srovnání s loňskou show The Wall Rogera Waterse z Pink Floyd, který necitlivým, téměř půlhodinovým intermezzem rozhodil dramaturgii celého koncertu. Dream Theater ale i z pauzy udělali zábavnou součást večera: hlavní roli přebralo plátno a spustila se směs vtípků (akční figurky jednotlivých členů kapely budou muset opravdu vyrobit, protože to chcete!), YouTube klipů s epigony kapely (od dětských kytaristek po symfonické orchestry) a záběrů z výběrového řízení na nového bubeníka, které proběhlo před třemi lety. A přesně po vymezeném čase pokračoval technicky dokonalý stroj jménem Dream Theater ve své jízdě.
Hlavní část večera završila dvaadvacetiminutová prog-metalová symfonie Illumination Theory, která korunuje loňské album. A přídavek? Dream Theater se ponořili do vod zmíněného Scenes From a Memory, zvoleného v roce 2012 magazínem Rolling Stone nejlepším progovým albem všech dob, a rozloučili se tak těmi největšími hity, které za svou kariéru napsali.
Říct, že fanoušci téhle kapely a sami její členové jsou jedna velká rodina, zní možná pateticky, ale v tomhle případě to přesně sedí. Byl to životní zážitek vylepšený jistotou, že každý příští koncert Dream Theater bude… zase životní zážitek.
Dream Theater
Praha, Tipsport Arena, 29. ledna 2014
