Debbi: Novou desku si teď půl roku nepustím

zobrazit fotogalerii

„Když jsem začínala, bylo pro mě nereálné zpívat každý den hodinu a půl,“ říká devatenáctiletá zpěvačka Debbi Kahl, která vydává nové album Love, Logic & Will. Spolu s kytaristou a producentem Martinem Ledvinou si dávala záležet na tom, aby písničky v podobě, jaké jsou na albu, mohla hrát i na koncertech. "Je to pro nás důležité," shodují se. Turné k albu chystá Debbi a spol. na podzim.

Momentálně příliš často nekoncertujete, proč?
Martin Ledvina: Debbi dělá školu, k první desce jsme jeli turné, k té druhé budou na podzim také nějaké koncerty. Je pravda, že i když s holkami – Debbi, bubenicí Lenkou (Dundrovou), basistkou Hankou (Vedralovou) a klávesistkou Míšou (Pilnou), fungujeme kapelním způsobem, nejsme klasická kapela, která hraje sto padesát koncertů do roka. Spíš si dáme opravdu záležet a odehrajeme jich pár.

Debbi, jak to máš se studiem? Pokud si pamatuji, chtěla jsi jít na vysokou školu.
Debbi: Dělám ještě gymnázium. Mám klasické denní studium, takže bych teď oficiálně měla být ve škole. Jsem ale domluvená s ředitelkou i třídní učitelkou na tolerančním režimu. Absence mi omluví, ale látku si musím doplnit a všechny písemky dopsat.

Myslela jsem, že už máš po maturitě.
Debbi: Maturovat budu až příští rok. V Německu jsem šla do školy v sedmi letech, a když jsem přijela sem, dobrovolně jsem opakovala ročník.

Poslechněte si Debbi v YouRadiu

Nežárlí na tebe spolužáci, když máš takové úlevy?
Debbi: Moje paní učitelka říkala, že je demoralizuji a že pak taky nechodí. Ale teď vážně, mám pocit, že si na to časem všichni celkem zvykli. Chápou, že to není tak, že bych chodila někam do kina nebo na nákupy, ale že je to moje práce. Hlavně si pak musím sednout a stejně se všechno doučit, což je někdy ještě horší. Říkám si, že by bylo lepší sedět ve škole a pobrat něco přímo z hodiny, než se všechno dočítat z výpisků od spolužáků.

V kapele jste kromě Martina samé holky. Není to trochu slepičinec?
Debbi: Všechny čtyři holky jsme velmi rozdílné. Hanka je tichá, asi nejrozumnější z nás všech, Míša je taky tichá a rozumná, a pak jsme tu já a Lenka, a my už tak rozumné nejsme. Martin nás vždycky hlídá. Ale funguje to, nejsme žádné Spice Girls.
Martin: Pejsci z Vuitonky u nás nepadají.  

Tohle složení kapely vzniklo náhodou, anebo jste preferovali holky?
Debbi: Byla to spíš náhoda, holky totiž byly při zkoušce jako jediné připravené. Kluci pomalu ani nevěděli, co mají hrát, kdežto holky měly všechny naše písničky naučené. Jsme holt pečlivější.
Martin: Od začátku s námi hrál na bicí Adam Koller, který měl ale kromě Debbi také Anetu Langerovou. Ta pro něj  byla prioritou, a když se nám nějaké akce překrývaly, museli jsme za něj shánět záskoky, které hrála současná bubenice Lenka. V jednu chvíli už toho bylo moc, tak jsme se domluvili, že s námi Lenka bude hrát na stálo. Potom odešel klávesista Ahmad a my jsme místo něj vzali Míšu. Takhle tedy ten náš kočkodrom vznikl.
Debbi: A baskytaristka Hanka s námi byla od začátku, je se mnou a s Martinem kapelní veterán.

Máte nějakého lídra?
Martin: Hudebně vedu kapelu já. Základní bod, kolem kterého se všechno točí, je to, aby se Debbi dobře zpívalo. Což platí i na pódiu. Ve chvíli, kdy se zpěvačka neslyší nebo necítí dobře, je kapela na stagi proto, aby situaci co nejlépe vyřešila v její prospěch. I když jsme aranžovali album, aranžovali jsme ho rovnou tak, aby se dalo hrát na koncertech.
Debbi: To je pravda. A je to podle mě docela důležité.

Na minulém albu jsi měla dvě písničky od Jany Kirschner, tehdy jsi tvrdila, že patří k tvým oblíbenějším. Na novince jsou od Jany také dvě, This Is It a Miss You, označila bys je stejně?
Debbi: Asi ano. Nemám nejoblíbenější písničku, ale tři nebo čtyři skladby si pouštím častěji. Také tam není písnička, o které bych řekla, že se mim nelíbí. Ale to by byla stejně blbost, asi nejde mít na vlastní desce takovou skladbu.

Jak často si svoji desku pouštíš?
Debbi: Teď to přesně půl roku nebudu dělat. Včera večer jsem si ji pustila, když jsem ji dostala poprvé do ruky.
Martin: Abys vůbec věděla, o čem se tu budeme bavit, viď?
Debbi: Přesně tak.

Co tě tak napadá, když posloucháš sama sebe?
Debbi: Nedokážu to vůbec vnímat z posluchačského hlediska. Rok a půl jsme nahrávali, pořád jsme to slyšeli, zpívali, hráli. Spíš se mi vybavují scény z nahrávání.

Hodnotíte si zpětně první album?
Martin: Snažíme se o hudbě moc nespekulovat. Vybíráme písničky podle toho, jak nám připadají dobré, jak nás baví. Zpětná vazba pak přichází hlavně od fanoušků, pro nás jako tvůrce je názor na vlastní tvorbu prakticky nemožný. A není to ani důležité. V momentě, kdy pro nás proces vnímání desky skončí, pro všechny ostatní začíná. My žijeme s deskou rok, a to se s posluchači nikdy nesrovná.

Recenze debutu Debbi: Debbi se nezdá. Je skutečná a skvělá

První deska měla většinou velmi kladné ohlasy. Cítili jste nějaký při tvorbě druhého alba něco jako pocit zodpovědnosti?
Debbi: Měla jsem přirozený strach, že nenaplním očekávání lidí. Teď, když je to album hotové, můžu říct, že jsem s ním moc spokojená, hrozně se mi líbí a věřím v to, že by mohlo mít alespoň tak dobré ohlasy jako debut. Já jsem se mezitím hodně vyzpívala, s kapelou jsme se zacelili a jsem si daleko jistější.

V čem přesně spočívala práce na hlasu?
Debbi: Hlavně to byly koncerty. Když jsem začínala, bylo pro mě nereálné zpívat hodinu a půl v kuse a další den totéž. Po jednom dni ve studiu jsem následující den nemohla mluvit. Během koncertů jsem se ale zlepšila, zpevnila jsem hlasivky a je to slyšet i na desce.

Martine, ty jsi součást kapely, ale zároveň producent alba. Můžeš mít vůbec od vlastní tvorby nějaký odstup?
Martin: Bývá to problém. Stává se mi, že se zacyklím, a přestože se snažím, nemůžu mít nadhled vždycky. V tomhle ohledu nám hrozně pomohl náš manažer Martin Červinka, který je zároveň muzikant, skladatel a ví, jak funguje kapela. Když se s Debbi začneme ztrácet, on nás z toho vždycky spolehlivě vyvede. Je intuitivní člověk s hromadou zkušeností z vydavatelství i z kapely.  

Předchozí deska obsahovala dvě české a jednu německou skladbu. Proč je aktuální album výhradně anglické?
Martin: První nápady byly prostě anglicky. Kdyby přišla nějaká inspirace v češtině, dobře, ale to se nestalo. Kromě toho Debbi má větší cit pro zpěv v angličtině.

Co je zač ten Samuel Hora, autor písničky Take This Song?
Debbi: Ke to kluk, kterého jsme potkali na Barrandově. Tehdy jsme docela pospíchali, když si nás odchytil a narval nám cédéčko se slovy: „Kdyby se vám něco líbilo…“
Martin: Pak jsme to ve studiu poslouchali a byly tam samé super věci, ze kterých jsme vybrali Take This Song. Je to člověk, který píše v angličtině i v češtině a má velmi specifický humor. Když nám dema dával, nebyl z nich úplně jasný ani rytmus, ani melodie, bylo to trochu divadelní představení.
Debbi: Tu písničku jsme si hudebně dopsali. Kdybys ji slyšela v původní verzi, možná bys ji ani nepoznala.  

Tvoje stránky o koncertech mlčí. Co tě čeká v příštích měsících?
Debbi: Nejlepší je sledovat náš Facebook. Hrajeme koncerty s Lipem (spoluautorem hitu Ležím v tvé blízkosti), s kapelou nebo jenom akusticky. Turné bude na podzim a během léta odehrajeme několik festivalů nebo koncertů na náměstí.