Dara Rolins a Dan Bárta: Budete překvapení

Poslední dny se pro Dana Bártu a Daru Rolins nesou v rytmu zkoušek na společné turné, během kterého připomenou krátkou, ale intenzivní éru kapely Sexy Dancers. Mezi rajskou polévkou, minestrone a čajem mluvili v jedné smíchovské pizzerii nejen o přípravách na šňůru, ale i o tom, čeho si na sobě váží, jak se dívají na současnou hvězdu Vojtěcha Dyka nebo na soutěž SuperStar.

Potkáváme se chvíli po zkoušce. Co bylo dneska na programu?  
Dara: Zkoušeli jsme Sexy Dancers.

Můžete být konkrétnější?
Dan: My ale nechceme, aby se to vědělo takhle dopředu…
Dara: Chceme dělat drahoty.
Dan: Zkoušeli jsme Sexy Dancers, dvě Darinčiny věci, jednoho Richarda Müller, Joni Mitchell a možná zazpíváme i jednu dvě moje písničky.

Sexy Dancers byli kapela konce 90. let. Kdo vlastně přišel s nápadem, dát vás po třinácti letech dohromady?
Dan: Byl to náš nápad.
Dara: Spíš Danův.
Dan: Darina měla v roce 2009 v SaSaZu vánoční koncert, na který mě pozvala. Společně jsme si tam hezky zazpívali Stevieho Wondera. Když jsme pak při předávání cen Žebřík v roce 2010 vzpomínali na Sexy Dancers a zahráli si ve zkušebně, uvědomil jsem si, jak dobře a samo to jde a že by bylo zase dobré si to dát před lidmi.

Sexy Dancers – Slim Jim

http://www.youtube.com/watch?v=hCR223OgIzE&feature=fvw

Chyběli jste si, co se hudby týče? Nebo se vám zastesklo po tehdejších časech?
Dara: Neřekla bych, že by mi to přímo chybělo. Spíš mi přišlo, že jak se Sexy Dancers rychle rozjeli, tak brzy skončili.  

Kolik tehdy Sexy Dancers vlastně odehráli koncertů?
Dan: Hodně málo.
Dara: Všeho bylo málo.
Dan: Jednu šňůru jsme jeli sami, jednu s J.A.R. Ale tam už to bylo mezi skupinami tak rozesr…, že jsme si vyčítali i doby a trioly.  
V Sexy Dancers se jednak nepotkala rytmika; bubeníkovi Bady Zbořilovi a basákovi Oskaru Rózsovi se dohromady nehrálo dobře. Druhá věc byla, že kluci z J.A.R. se vymezovali vůči tomu, že já, Roman Holý, Filip Jelínek a Míra Chyška máme i jiné aktivity a že se nám kříží se nám koncerty.

A já osobně jsem se spíš propadal do pervitinové intimity a v humoru a textech Sexy Dancers jsem se moc nenacházel. Nepamatuju si ale, že by se řeklo, ať se na to vykašleme. Prostě se to tak stalo. 

Daro, jak jste se do Sexy Dancers dostala vy?  
Dara: Přes Romana Holého. Roman slyšel desku, kterou jsem točila v Německu a Anglii. Líbil se mu můj styl sborů a vokálů, v té době bylo to funky frázování docela novátorské. Navrhl mi, abych si do dvou písniček nějaké sbory vyzkoušela. Já jsem ho poprosila, abych si mohla ty dvě písničky vybrat, a nakonec jsem si vybrala všechny. Prostě jsem se tam vetřela.

Dokážete říct, co vás Dane a Daro, na to tom druhém po hudební stránce dneska nejvíc baví, zajímá?
Dara: Pro mě je čest hrát s partou, kterou mám ráda a kterou ráda poslouchám. Jsou to pro mě ti nejlepší z nejlepších muzikantů. Vnímám to jako vysokou školu, jako pokračování vzdělání.
Dan: Mně se úplně obyčejně líbí, jak Darinka zpívá. Její projev je kultivovaný, inteligentní. Je z něj slyšet i to, že při zpívání přemýšlí. Frázuje, hlídá si rytmus a přitom má dost citu, aby forma nepřebila obsah.

O Danovi se v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s  jazzovou deskou Theyories, o Daře se zase psalo v bulvárních médiích a řada lidí si ji aktuálně pamatuje z porotcování v SuperStar. Mluvilo se o tom, jak zajímavý bude střet těchhle dvou na první pohled jiných světů. Vy jste, Dane, v jednom rozhovoru říkal, že se těšíte, jak tohle mediální klišé prolomíte…
Dara: Myslím, že budete překvapení, že žádné překvapení nebude.
Dan: Jasně. Muzika je jedna. Rozdíl je jen v tom, že já hraju radši akustický tvar, Darina elektrický.  
Dara: Mám takové temnější období (Dara se rozešla s partnerem a otcem jejich dcerky, pozn. red.) a hodně mě potěšilo, že turné přichází teď. Je to pro mě pomocná ruka.
Dan: Jenomže vtip je v tom, že Daře jsem nápad se společným turné volal – a to si pamatuju přesně, stál jsem na Václaváku u muzea – asi před rokem. Říkal jsem jí, že na jaře 2011 to zrealizujeme.

Daro, vy jste se teď vrátila z USA, kde jste trávila čas po rozchodu s partnerem a řadě mediálních caus. Měla jste tam čas dělat na svojí muzice? Psalo se o singlu, který jste udělala s britskou kapelou Kosheen. 
Ano. Točím novu desku, a když jsem byla v USA, natočila jsem dva demosnímky, které dělám s Kosheen.

Kosheen jsou v Česku jako doma, jeden ze členů kapely má dokonce českou manželku.
Ano, máme společné kamarády, potkali jsme se na večírku. Dali jsme se do řeči, bavili se o dětech a něco jsme si navzájem pustili. Říká se, že u slavných kapel se všechno musí řešit napřed přes manažery, takže jsem si vůbec nemyslela, že by taková neformální debata mohla nějak dopadnout. Ale ono to vyšlo. Jeli jsme úplně od konce a společná písnička vznikla. Nedávno mi volali, že by chtěli produkovat půlku desky.

Před pár dny se předávaly Ceny akademie populární hudby Anděl. Vy jste, Dane, dostal tuhle cenu celkem devětkrát. Díval jste se na hlavní večer? 
Ne.

Nezajímalo vás, jak to dopadne?
Dan: Ale jo. Musím to ale nechat dozrát, abych se zbytečně nestresoval a nezačal to řešit. My jsme byli s jazzovým triem a naší deskou Theyories v žánrových nominacích, na vyhlášení jsme přišli a poblahopřáli vítěznému Najponkovi. Pak jsme šli domů a dali jsme si panáka.
Dara: Ptala jsem se kamarádů, jak to dopadlo. Řekli mi, že Lucie Vondráčková má novou písničku Archanděl. To mi stačí.

Poslechněte si: Dan Bárta mluví o muzikálu Jesus Christ Superstar, kde kdysi zazářil

V současné době se i mezi muzikanty mluví – ne moc v dobrém – o kapele Nightwork a jejím zpěvákovi Vojtěchu Dykovi. Vy jste říkal, že by vás zajímalo, jak bude Dyk zpívat, až mu bude pětatřicet.
Chlápků, kteří umějí do písničky nastoupit správně, tu není moc, takže když se objevil Matěj Ruppert, říkali jsme se, že konečně je taky někdo, kdo dokáže k rytmu přistoupit jako muž.
U Vojty to mám podobně. Na svůj věk je to velmi talentovanej, schopnej člověk. Jsem zvědavej, jak bude hrát, až bude starší, až bude mít chuť udělat věc, za kterou se sám postaví. Jak moc bude v pětatřiceti po umělecký stránce uvěřitelnej.
Navíc on je herec, takže se ukáže, jestli si vybere herectví, nebo oboje. Nedávno jsem s ním mluvil a je mi o to sympatičtější, že ho zajímá hudební divadlo. Jejich divadlo La Putyka jsem viděl a je strhující.

Daro, objevila jste pro sebe v poslední době nějakou zajímavou českou zpěvačku?
V Malostranské besedě na Barování, což je takový otevřený improvizační večer pro muzikanty, jsem viděla asi čtrnáctiletou zpěvačku – klavíristku. Jmenuje se Crazy Áňa. Má takový expresivní projev ve stylu Tori Amos. Přišla mi velmi blízká tím, jak je jiná, nová, zajímavá. 

Před čtrnácti dny se rozjel druhý díl Česko Slovenské SuperStar, ve kterém jste loni porotcovala. Sledujete letošní ročník?
Dara: Ne, ale přišly mi esemesky.

Od „vašeho“ ročníku uplynul rok a půl. Kdo vám od té doby přijde z tehdejších soutěžících zajímavý?
Dara: Od začátku mi byl sympatický Ben Cristovao. V rámci žánrů, které ho baví, to skvěle uchopil a dělá to, co se od něj očekává. Navíc se dost zlepšil.
Potkala jsem se s ním právě na Barování a přestože jammování není jeho parketa, zpíval tam se mnou a s Matějem Ruppertem. V mezičase šel k pianistovi, připravil si tvar, který bez stresu zazpíval a dobře to ustál. Když pak zpíval svoji písničku, nehrál si na většího zpěváka než je, co neodzpíval, to odtančil. A byl velmi milý.
Dan: Tam někdy musím zajít, abych nebyl zbytečně předpojatý.  

Býváte často předpojatý?  
Dan: Jsem ultra předpojatý. Jen s těma všema superstárama mi nedochází, že je jim sedmnáct; já bych je hned všechny okřikl, jak to zpívají!
A taky mě rozčiluje, že se v těchhle soutěžích žádná věc pořádně nepředělává. Vždycky se jenom opíše nejznámější verze, to je u nás představa cover verze. Chtěl bych, aby i kapela hledala tvar, který zpěvákovi sluší, a nakonec společně zahráli vlastně úplně novou písničku.