Dan Bárta nabídl hravé hudební krajiny. A slíbil si 10 panáků
Jak vypadá oslava desetiletého výročí kapely? Přehraje nám skupina hity ze staré desky, přidá něco nového, nebo se bude snažit o „nové pojetí“ starých pecek? O tom všem měli čas přemítat včera večer návštěvníci pražského Paláce Akropolis. A přemítat mohli poměrně dlouho: Dan Bárta a muzikanti si dávali na čas.
Když se Dan Bárta a spoluhráči z Illustratosphery objevili na scéně, v sále už začalo být nedýchatelno. Publiku to ale nevadilo (za několik desítek minut to už ale posluchači začali cítit jinak). A tak začala oslava desetiletého výročí. Bez ozdob a bez dlouhých řečí. A publikum si mohlo vychutnat průřez tvorbou muzikanta, který stále hledá, experimentuje, zkoumá a cestuje.
Dan Bárta miluje přírodu a zná ji
Valnou část playlistu tvořily skladby ze zmiňované desky Ilustratosphere (Pánví, Němá éra, Wo-ba-si-u). Občas Bárta zapátral v čase a vytáhl starší „kousky“, které muzikanti obalili do současného hávu (Ozvěny kantát, No comment). A někdy proložit písně hlasovou improvizací, v nímž předváděl publiku, jak vysoké tóny dokáže vyzpívat, aniž by se jeho zpěv změnil ve falešné vytí.
Poslechněte si píseň Pánví
Na Bártově tvorbě je znát, že miluje přírodu a že ji zná hlouběji než pouhý turista. Písně Illustratosphery i dalších alb jsou vystavěné jako krajiny a v melodiích je slyšet zpěv ptáků i poryvy větru. Místy znějí jako zakouřený bar, místy evokují slaměné chatrče s bosými tanečníky. Tato hudba se nepodbízí, ale když už si vás zaháčkuje, rádi se na jejích vlnách necháte nést. Právě rytmičnost a hravost předváděl nejvíce sám hlavní protagonista večera, když po pódiu poskakoval jako kůzle a dirigoval rukama, jako by se snažil uchopit tóny v prostoru. A mezi písněmi bavil publikum nejrůznějším promluvami, aby se poté ponořil do křehkých melodií nebo si třeba jen sedl na bobek a nechal chvíli hrát kapelu.
Podívejte se na videoklip písně Wo-ba-si-u
Vtipný přídavek od Jamese Browna
A tak s publikum vymínilo dva přídavky. Zvlášť ten poslední byl vtipný – Dan Bárta osobitě přezpíval I feel good od Jamese Browna. Což bylo možná velké sebepřekonání, možná to zapadalo do jeho sebeironické linie – v sále už byl totiž dlouhou dobu vzduch na omdlení. I tak se ale koncert přehoupnul přes finále a Dan Bárta oznámil, že na počest desetiletého výročí vypije 10 panáků. Jestli mluvil pravdu, opravdu nevím.
Dan Bárta a Illustratosphere
15. září 2009, Palác Akropolis, Praha
