Clawfinger řádili jako hlavní hvězda olomouckého Beerfestu
V českých luzích a hájích se v posledních letech stalo dobrým pravidlem přilákat diváky festivalů na světově proslulou zahraniční hvězdu. Hlavním tahákem pětidenního Beerfestu v Olomouci bylo nejen pivo všech značek, barev a stupňů, ale především švédská hardrocková partička Clawfinger.
Pětičlenná formace ze Skandinávie přivezla po dvou letech (tehdy tu hrála jako headliner pražského a brněnského Majálesu) do České republiky opět svůj pověstný agresivní a energický hardrock. Okořenila jím celý festival, který se povětšinou skládal z českých a slovenských kapel ze sekce méně tvrdších, spíše popových.
Hardrockový nářez pod širým nebem
Více než hodinu trvající energický set Clawfinger obsahoval i celosvětově známé hity jako Nothing Goin On či Do What I Say. Ale chlapci přivezli i dobré počasí. Během celého festivalu se totiž nad areálem stahovala mračna hrozící deštěm. Ale zlý pohled zpěváka Zaka Tella mraky i odpolední krátký déšť definitivně odehnal pryč. Nic tudíž nebránilo nerušenému kulturnímu zážitku, který si ale každý vykládá po svém. Pro někoho může být zážitkem i pětice rozzlobených mužů, kteří hážou dlouhými vlasy, nekompromisně mydlí do nástrojů a skáčou mezi diváky. Zpěvák a frontman Zak Tell mezi natěšené fanoušky skočil třikrát (!), basák André Skaug sice jen jednou, zato společně se svou baskytarou.
Poschněte si Biggest & The Best od Clawfinger
Publikum si užilo melodického hardrocku dosyta
Kapela Clawfinger se rozhodně nenechala zahanbit. Když po náročném a dlouhém zvučení, za kterým následovalo melodické intro, konečně hrábl kytarista Bård Torstensen do strun, početné publikum začalo oprávněně šílet. Několikatisícihlavý dav nejenže unesl na rukách nadšeně skákající členy kapely, ale především poslušně opakoval diktovaná hesla a hlasitě odměňoval každou další píseň. Zak Tell svým dunivým a hrubým hlasem odzpíval většinu koncertu na vysuté části pódia, kde byl blíže publiku, mohl tak lépe komunikovat a házet zlé pohledy i nadšené úsměvy. Koncert si kromě něho a fandů užíval hlavně basák André. Neustále se chlubil hmaty na krku baskytary a na okraji pódia točil vzduchem svými výstavními metrovými vlasy do zběsilého rytmu, který kopákem neúnavně udával bubeník Henka Johansson.
Poslechněte si Out To Get Me
http://www.youtube.com/watch?v=oD2eSL9fXPE&feature=related
Clawfinger mají Česko rádi
Clawfinger museli, chtě nechtě, přidávat a protahovat svoje už tak zpožděné vystoupení. Publikum je nechtělo pustit z pódia. Ani samotné kapele se domů nechtělo. Evidentně jí zachutnalo festivalové pivo a hlavně atmosféra českého publika. V posledních třech letech odehrála na zdejších pódiích pět živelných show, včetně té beerfestové. Češi mají Clawfinger rádi, a Clawfinger mají rádi Česko. Uvidíme, za jak dlouho se jim začne stýskat po vyprodaném Abatonu z roku 2006, aby svou našlapanou show znovu zachvátili některý z českých klubů.
Na olomouckém festivalu dále vystoupily mimo jiné skupiny Polemic, Kryštof, Pražský výběr, No Name, Chinaski, Vladimír Mišík, Mig 21, Clou a Cocotte minute
Clawfinger
16. 5. 2009, Olomouc – Beerfest
