Chinaski: Chytili jsme druhý dech. A už si zase věříme
K rozhovoru se trochu unavení členové kapely Chinaski sbírali z pohovek, den před tím se totiž byli podívat na velkém koncertě jejich bubeníka Marpa. O producentovi Gregu Haverovi, který stojí za novou deskou Rockfield a také za druhým dechem skupiny, ale mluvili radostně - skoro jako o polobohovi. „Greg měl o našich písničkách jasnou představu, jasnější než my, kteří je ve studiu sotva uměli zahrát.“
Už dřív jste zmiňovali, že loni jste se dostali do takové krize, že jste nevěděli, co s vámi dál bude. Na nové desce Rockfiled máte písničku Kapela (
), která vypráví o podobných pochybách. Je o vás?
Vypadá to tak, ale není. Text vznikl jindy, je to jen shoda náhod. Není to tak, že bychom úplně zmizeli v historii, ale cítili jsme, že naše minulá deska Není na co čekat nebyla moc úspěšná, a tak jsme začali pochybovat, jestli už to nejlepší není za námi. Řekli jsme si, že jestli chceme ještě něco ukázat, máme poslední šanci.
O novém albu Rockfield mluví Chinaski s takovou radostí, jako kdyby si s jedenácti novými písničkami nadělili i půl litru živé vody. Comeback energie a sebevědomí byl hlavním tématem našeho rozhovoru, ovšem z pohledu posluchače se na popových písničkách Michala Malátného a spol. nic zásadního nemění.
Greg Haver jim možná dodal kýžený stadionový zvuk (Jak je to dojemné II nebo Milion dolarů), takové Narozeniny s intrem „happy birthday“ a smyčci jak ze supermarketového rozhlasu těsně před Vánoci už ale hraničí s kýčem; mít jen trochu méně civilního frontmana, než je Michal Malátný, už by se za onu hranici přehouply. Navíc je na albu helekačka Víno, již kapela složila pro seriál Vinaři, a tepání současných poměrů Doják, písnička, která zkouší znít jako (česká) varianta kapel typu Muse.
Nejlepší jsou tak Chinaski ve chvíli, kdy zpomalí a Michal Malátný nasadí rejstřík melancholie a nekomplikovaných slovních hříček: taková je hned úvodní Kapela, dospělá, hezky postavená balada Až nebudu (Můj život na sklonku/chtěl by mít na zvonku tvý jméno) anebo nakažlivý československý duet Slovenský klín se zpěvačkou Bárou Hosnedlovou a řadou milých dvojsmyslů.
Velkou výhodou písniček Chinaski oproti dalším mainstreamovým kapelám je fakt, že v nich nebývá prostor pro afekt ani hru na umění. Plusem oproti konkurenci vždycky byl i Malátného (a dříve i Pavla Grohmana) v popovém světě spíš neobvyký smysl pro poťouchlý humor a civilní přístup k emotivním tématům. To všechno jsou aspekty, které zůstávají i na Rockfieldu, jen mají trochu jiný zvukový kabát. Kdo ovšem letos slyšel Chinaski na živo, ten ví, že jejich síla je hlavně na pódiu. A jestli sama kapela cítí, že lépe se jí ještě nehrálo, mají se fanoušci nových písniček na co těšit.
Chinaski – Rockfield (70 %)
Vydavatelství: Brainzone
Skladby: Kapela, Milion dolarů, Jak je to dojemné I, Každý ráno, Láska & Hvězdy, Až nebudu…, Doják, Víno, Narozeniny, Slovenský klín, Jak je to dojemné II
Říkáte, že bylo třeba něco změnit. Přitom v klubech i na festivalech máte plno, odehráli jste povedený koncert ve vyprodané O2 aréně…
…ale to už bylo nastartováno! Loni na podzim jsme dělali Best Of se dvěma novými písničkami Hlavolam a Stížnost, které s námi nahrál britský producent Greg Haver. Ve chvíli, kdy jsme si mysleli, že to půjde jenom dolů, přišel Greg a hrozně nás nakopl. Pak jsme připravili O2 arenu, která se povedla, což nastartovalo festivalou sezónu snů. Chytili jsme druhý dech. Daleko víc jsme si začali věřit, lidi, co nás znají roky, nám říkali, že na nás snad ještě začnou chodit.
Poslechněte si Chinaski v Youradiu
Report z únorového koncertu v O2 aréně
Jak jste se s Gregem Haverem potkali?
Doporučilo nám ho nové vydavatelství (Chinaski přešli od Universalu k menšímu labelu Brainzone, pozn. red.). Odvezlo nás do londýnských studií a my jsme očumovali, kde to jak dělají. Jedním z mnoha lidí, s nimiž jsme se seznámili, byl Greg Haver. Pracovali jsme i s řadou výborných českých producentů, ale nikdy se nám nepodařilo dostat na desku syrový koncertní zvuk. Greg to, dodnes nevíme jak, dokázal.
Zrovna jsem si říkala, že písničky z Rockfieldu mi přijdou, jak to říct, hladké?
To je pravda, deska je hladká. Například se ale podařilo nahrát pomalé skladby tak, že z nich vůbec nemáme pocit, že jsou pomalé. Mají v sobě spoustu energie. Nejde ale jen o zvuk. Greg měl o našich písničkách jasnou představu, jasnější než my, kteří je sotva uměli zahrát. Stoupl si k tabuli a jen si odškrtával.
Měl vaše písničky v grafech!?
Chacha, skoro jo. Greg má hlavně spoustu zkušeností se stylem, který hrajeme, takže dokázal rychle vyhmátnout podstatu. Pozorovali jsme ho při práci a viděli jsme, jak mu písničky úplně kvetou pod rukama. Přitom měly pořád náš rukopis.
Studia Rockfield, kde jste nahrávali, jsou v malé vesnici ve Walesu. Máte pocit, že se venkovská atmosféra na desce otiskla?
Zásadní bylo, když nám Greg řekl, že s námi bude točit jen pod podmínkou, že nás odveze pryč a odstřihne nás od běžného života: tedy žádná rodina, noviny ani televize. Greg produkoval nejen anglicky mluvící kapely, ale i řecké nebo litevské, a opakoval nám, že hodně důležitá je při natáčení psychika; být v klidu, v pohodě a beze stresu někde, kde se můžeme věnovat jenom hudbě.
V Rockfieldu jste strávili 14 dní. Jak vypadaly?
Ráno se udělal plán natáčení a do večera se točilo. Michal dopisoval texty, komunikovali jsme s fanoušky na velmi pomalém internetu a jezdili jsme do hospody uploadovat fotky na náš web.
Kolik stojí nahrávání v takovém studiu?
Úplně stejně jako v Čechách.
To znamená?
400 liber denně (něco přes 13 tisíc korun) plus práce Grega a jeho asistenta. Cenu bychom ale říkali neradi a vlastně to ani nevíme, protože skrz vydavatelství to bylo se slevou. Ostatně dostal ji i Greg od majitelů studia. Když jsme odjížděli, říkal nám: Pořádně vydrhněte kuchyň, ať to příště zase dostanu dobrou cenu!
Na Wikipedii je seznam velkých jmen, která ve studiích v Rockfieldu nahrávala, od Mika Oldfielda po Oasis. To tam kapely mají pamětní desky?
Pamětní desky tam nejsou, ale je tam kronika. Přečetli jsme si v ní vzkaz Black Sabbath Robertu Plantovi. Stěžovali, že neuhradil účet za elektřinu, a teď je tam hrozná zima.
Nechali jste v kronice taky nějaký vzkaz?
Podepsali jsme se a nechali jsme tam tajný vzkaz. Ale zajímavé je, že majitel studia, o kterém se říká, že je hodně bohatý, každé ráno vstává a sám se stará o celé hospodářství. A navíc je strašně milý. Když se dozvěděl, že jsme desku pojmenoval Rockfield, měl radost.
Vyčetli jste z kroniky, jestli někdo před vámi taktéž pojmenoval svou desku Rockfield?
To nevíme.
Obloukem se vracím k písničce Kapela, kde zpíváte: Slyšel jsem včera kapelu dobrou tak, že vypadly mi málem oči z důlků, a to jsem slyšel jenom půlku. Kterou takovou kapelu jste naposledy slyšeli?
Jacka Whitea a The Black Keys. Taky poslední deska Nicka Cavea a skupiny Buty. V létě jsme hráli se Slováky IMT Smile, ze kterých šla skvělá energie. Nikomu nevadilo, že písnička trvá deset minut a jsou v ní čtyři sóla, lidi to s nimi všechno zpívali. Z toho nám spadla brada, a to jsme slyšeli jenom půlku.