Česká zvířecí fyzioterapeutka dokáže rozchodit i ochrnuté psy. Jak to dělá?
Zvířecí fyzioterapeutka Kateřina Plačková dokáže rozchodit i psy, kteří ochrnuli na nožičky. Jak?
Za vše může drobek
Začátky přitom nebyly snadné. Kateřina si udělala masérský kurz a pak čerpala znalosti z něj a z těl jednotlivých zvířat, která měla na starosti na veterině, kde pracovala.
„Postupně jsem si začala všímat, že ačkoli je noha ochrnutá, na nějaký stimul, třeba štípnutí, se pohne. Pracovala jsem v domnění, že nohy nefungují, ale přece jenom se v těle něco děje. První žárovka se mi v hlavě rozsvítila, když jsem cvičila s jedním francouzským buldočkem. Já jsem ho během fyzioterapie držela za zadní nohy a majitel nad ním seděl a svačil. Vtom pánovi upadl drobek. Buldoček se za ním chtěl vrhnout, ale já jsem mu pořád pracovala s nohama a držela ho. V tu chvíli jsem cítila, že jeho zadní nohy začaly kopat, ačkoli byl ochrnutý a necítil je. Chtěly se mi vytrhnout z rukou. Tenhle okamžik mě uvedl do toho, že může existovat něco jako spinální chůze. To znamená, že psí noha se může samostatně pohybovat, i když zvíře přišlo o takzvanou hlubokou citlivost, takže o pacce neví,“ řekla Plačková.
Lenochové
„Předpokládám, že to funguje zhruba takto: pes má mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem takzvané reflexní centrum. Impuls běží z packy do centra a zase zpátky, to znamená, že nemusí doputovat až k mozku, a noha se přece pohne. Přišla jsem tak na systém cvičení, The Spinal Walks System, díky němuž jsem schopná postavit psa opět na nohy a postupně ho naučit chodit,“ pyšní se Kateřina.
Podle ní ale cvičení psy moc nebaví… „Psi jsou líní. Nechce se jim. Nechtějí používat něco, na co už zapomněli a co necítí. Psa rehabilitace rozhodně nebaví, dělá to pro nás. Perfektní je, když bere pamlsky, když spolupracuje na žrádlo. Horší je to s arogantními pejsky, kteří odmítají pochvalu i pamlsek, a dělají, že tam nejste.“
Průběh
A jak vlastně učení psa znovu chodit probíhá? „Učí se na povel. Když udělají určitý pohyb, pákou se jim zadnice zvedne. To je povel „nahoru“. Pak přicházejí další: umí se zvednout, umí udržet rovnováhu, první krok a umí jít. Prvním povelem je „zůstaň ležet“, což bývá hrozný problém a první konflikt. My si psa položíme na bok, abychom mohli cvičit, nastimulovat, posílit a obnovit tak reflex, který je někdy velmi slabý. Doma musejí cvičit, to ale samozřejmě nechtějí. Zdrhají pod gauče a někteří lidé si to berou osobně. Pejsek neví, že mu člověk chce pomoci,“ řekla fyzioterapeutka.
„Zhruba 90 procent psů se ztrátou hluboké citlivosti jsem schopná rozchodit. Pokud se ale ani po čtyřech měsících s nohama nic neděje, je něco špatně. Rok léčby je pro mě maximum. Okolo roku už bojujeme s psí hlavou. Pokud už v ordinaci chodí perfektně, ale doma a venku ještě ne, bohužel je to tím, že majitel není schopný psa vést. Zvíře se umí zatvrdit a říct: nechci a nebudu to dělat. Rok je pro mě tedy psychologická hranice, pak už se snažím při každé návštěvě tlačit na majitele. Jak to, že vám doma nechodí, když u mě ano?“ dodala Kateřina s tím, že pak musí tlačit na majitele.