Celeste Buckingham: Musím zesílit. A taky víc spát
Boty na deseticentimetrových podpatcích, ve kterých si Celeste Buckingham z předávání cen Žebřík odnesla sošku za nejlepší píseň Run Run Run, sedmnáctiletá zpěvačka s úlevou odhodila hned v zákulisí. Garderobu jí prý vybírá stylistka, která na pohodlí příliš nehledí. Nejen o péči, již se Celeste po Superstar dostává, se rozpovídala v rozhovoru pro Kouli.
Jaké to, Celeste, je, když se o tebe najednou někdo takhle stará?
Nejsem na to zvyklá. Mám velmi dobrou stylistku, která mě na akce jako je předávání cen připravuje. Někdy je náročné se v těch modelech pohybovat. Pro všechny ostatní příležitosti včetně koncertů si ale šaty vybírám sama.
Jak často koncertuješ?
Teď moc často ne, protože studuju v Americe, ale když jsem tady, hraju hodně. V prosinci jsem například měla asi dvacet koncertů. Baví mě to, vždycky jsem chtěla být zpěvačkou, i když jsem si asi nepředstavovala, že to bude až takové. Musím se hodně starat o svůj hlas, teď jsem například byla asi tři měsíce nemocná, takže pořád ještě beru léky. Ale už se mi zpívá lépe.
V čem přesně spočívá tvoje péče o hlas? Piješ obyčejnou vodu? Nebo Vincentku?
Neperlivou nechlazenou vodu, hodně čaje, beru speciální tabletky, bonbóny. Jsou ale i specifické diety, které pomáhají na sílu hlasu. Prý jsou dobrá rajčata a vajíčka.
Už se muzikou uživíš?
Když jsem v Česku a na Slovensku a hraju, tak bez problému. Když jsem ve škole, tak spíš ne. Ale je mi teprve sedmnáct, žiju s rodiči, kteří mi potřebné věci financují.
Studuješ hudbu v americkém Nashvillu. Jak si zvykáš na neustálé pendlování mezi Evropou a Amerikou?
Je to těžké, na Slovensko jezdím skoro každý měsíc. Největší problém je v tom, že moc nespím, jedině v autě nebo v letadle. Ale baví mě to. Ve škole jsem jen obyčejná studentka, najednou přijedu do Čech a na Slovensko, hraju koncerty, přebírám ceny, jsem v televizi… prostě nádhera.
Poslechněte si Celeste Buckingham v YouRadiu
Loni ses nechala slyšet, že ti v Nashvillu nejvíc chybí fanoušci. Platí to pořád?
Ano. Ne proto, že chci být slavná, ale proto, že oni jsou důvod, proč můžu být v Americe, proč můžu studovat, dělat hudbu. Podporují mě už od SuperStar a já si toho strašně vážím. Mrzí mě, že se jim nemohu věnovat víc. Jeden fanoušek mi třeba nedávno napsal: „Poslal jsem tvoje video kamarádovi v zahraničí a moc se mu to líbilo.“ Tohle mi stačí. Velmi si vážím toho, že se mu to tak líbilo, že si udělal čas, sednul si k počítači a sdílel tu písničku někomu jinému.
Sdílení přeci zabere zlomek vteřiny.
Já vím, ale moje generace je velmi rychlá, chceme všechno ve vteřině. Že někdo párkrát klikne, aby věc sdílel, dnes není samozřejmost.
Jsi sama takovým fanouškem nějaké kapely?
Odmalička jsem velká fanynka Maroon 5. Sleduji nové písničky, novinky na internetu, ale na koncertě jsem ještě nebyla.
Daří se ti svými písničkami prosadit se i za velkou louží?
Jak se to vezme. Třeba Run Run Run už si prý na internetu všimli nějací lidé ze zahraničních nahrávacích společností. Kvůli tomu jsem mimo jiné do Ameriky šla, chtěla jsem dostávat nabídky ke spolupráci s tamním týmem, který by pomohl začít v Americe kariéru.
Z vašeho ročníku SuperStar patříš k těm aktivnějším finalistům. Vydala jsi desku, máš několik videoklipů, předskakovala jsi Sealovi. Je tohle tvůj splněný sen?
Chci ještě dál, ale zároveň jsem spokojená. To, že chci pokračovat v tom, co dělám a dělat větší věci, neznamená, že nejsem šťastná teď. Člověk se pořád mění, nemůže se zaseknout v jednom bodě. Je mi sedmnáct, mám celý život před sebou, takže chci vyzkoušet nové věci.
Debutovou desku máš venku. Co tě čeká teď?
Půjdeme ven s jednotlivými písničkami. Třetího května, na moje narozeniny, vypustíme duet s Mikem Spiritem, v létě bych ráda udělala duet s mou mladší sestrou, která je také zpěvačka a skladatelka. Kromě toho pojedeme přes léto koncerty a festivaly, v květnu bude narozeninový koncert.
Jak se k velkému množství tvých aktivit staví tvoji rodiče?
Maminka mě podporovala už od začátku, otci občas musíme trochu podrobněji a déle vysvětlit, jak to funguje. Proč ve škole týden nejsem, proč tři dny nespím a podobně. Ale už přiznal, že je na mě hrdý a chápe, že je to můj sen.
V SuperStar jste měli porotce od toho, aby vás neustále konfrontovali s vašimi nedostatky. Máš někoho takového teď, po skončení soutěže?
Mám kolem sebe pár lidí, kteří mi vždycky upřímně řeknou, v čem se mám zlepšit. Jedním z nich je můj manažer Lumír Mati, ale také maminka. Ta si vždycky najde nějaké video z koncertu a řekne mi přesně, co jsem dělala dobře a co špatně.
Co je pro tebe samotnou největší nedostatek?
Jsem fyzicky slabá. Kvůli nedostatku času moc necvičím, i když se snažím ze všech sil. Musím hodně zesílit, abych zvládala koncerty. A hlavně spát. Spánek mi hodně chybí a ostatní si toho všimnou. Když jsem unavená, nedávám do vystoupení energie a lidé se nudí. To je pro mě teď priorita.