Bregovičova Karmen se šťastným koncem v Praze uspěla

Bouřlivým potleskem a voláním poděkovali diváci srbskému hudebnímu mágovi Goranu Bregovičovi za hudební zážitek, kterým pro ně byla jeho opera Karmen se šťastným koncem. První „cikánskou“ operu plnou divokých rytmů, spontánní energie i emocí, jež se inspirovala slavnou Carmen Georgese Bizeta, představil Bregović 25. prosince v pražském Kongresovém centru.

Goran Bregović se při psaní opery inspiroval Bizetovou Carmen, nejde však o její doslovnou romskou adaptaci. Při sledování klasické Carmen si podle svých slov uvědomil, že Romové nemají žádnou operu, a že tento „nedostatek“ by mohl napravit příběhem z dnešní doby. Svou dechovkovou operu sice chtěl pojmenovat jinak, došel však k závěru, že osudy jeho postav potřebují Bizetovu operu jako archetyp: Bizetova Carmen je metaforou lásky a svobody, končí však tragicky. Bregović byl  ke své hrdince laskavější, proto má jeho dílo podtitul „se šťastným koncem“. Vysvětluje to tím, že Romové milují šťastné konce.

Bregovič hrál i na buben
Bregović se divákům představil nejen jako autor, ale také jako hráč na vířivý buben. Než totiž příběh Karmen začal, sehnala cikánská věštkyně Kleopatra herce v televizním konkurzu. Ti jeden po druhém přicházeli, vyprávěli svůj příběh a rytmicky přitom hráli. Po úvodní písni „Gas, gas, gas, gas" (plyn) se už na diváky valila lavina tónů. Jen na krátko ji přerušila porucha na mikrofonu Karmen. Diváci, kterých ovšem v sále bylo jen něco kolem sedmi stovek,  ji  ale překlenuli potleskem.

Podívejte se na Gorana Bregoviće

Karmen je podle Bregoviče operou chudých, kterou věnoval malým orchestrům. Nejprve ji napsal jako filmovou hudbu, pak přišlo veřejné testování s orchestrem a po odehrání více než stovky repríz projekt dospěl do stadia nahrávky.

Goran Bregović: Karmen
25. prosince, Praha, Kongresové centrum