Bledule a srabi – legenda po 25 letech v hořkém podání
Číslovka za názvem filmu většinou značí velký problém. Buď se jedná o pokračování úspěšného filmu, které zpravidla bývá horší než originál, nebo o křečovité snahy o „aktualizaci“ fenoménu (Nemocnice na kraji města po 20 letech). Sněženky a machři po 25 letech tyto předsudky boří, protože i když má pokračování kultovního snímku z roku 1982 svoje „mouchy“, představuje velmi solidní filmařské řemeslo.
První body na konto tvůrců jdou za chvályhodné překročení předpokládaného žánru komedie. Originál sice také nebyl jen pouhou veselohrou, nabízel kromě této polohy i lehké vhledy do psychologie -náctiletých, ale scénář Radka Johna a Ivo Pelanta pětadvacet let poté se o své postavy zajímá ještě víc. Viky Cabadaj (Jan Antonín Duchoslav), Karel Mácha (Michal Suchánek), Radek Převrátil (Václav Kopta) a Marika Kardová (Eva Jeníčková) už dávno nejsou tou bezstarostnou omladinou, jakou bývali. Setkání po letech na horské chatě vrací nejen vzpomínky na zimní radovánky a mladické excesy, ale především je to událost, která mnohým nabízí možnost bilancovat nad svým životem a přemýšlet nad tím, kam vlastně za těch pětadvacet let došli a co ještě mají před sebou.
U některých je toto „hledání ztraceného času“ velice dobře zpracované, u jiných jen zlehka načrtnuté. Překvapivě silná je především linie s Václavem Koptou a Veronikou Freimanovou, kde vztah žák – učitelka dostává s odstupem času velice zajímavý rozměr. Své démony si ale přinášejí na hory i ostatní – Viky Cabadaj řeší problémový vztah se svou dcerou, Karel Mácha zas se svým synem… Pohled na tuto novou generaci „sněženek a machrů“ představuje mimo jiné zajímavé srovnání, kam se doba posunula (např. alkohol, drogy).
Co však kromě vychýlení z komediálního žánru překvapí nejvíce, je způsob, jakým jsou role psané účastníkům přímo na tělo. Postava Karla Máchy reflektuje estrádní kariéru jeho hereckého představitele Michala Suchánka do té míry, že se ve filmu objevují i reálné záběry z jeho pořadů. To ale není nic v porovnání s tím, jak dostává „na frak“ Eva Jeníčková. Tady už skoro cítíme jízlivost scenáristů, kteří si tropí legraci na konto Jeníčkové a její „hvězdné hollywoodské“ kariéry. Podobně nelichotivě jsou vykreslovány i další postavy.
Takže překvapení se nakonec koná. Sněženky a machři po 25 letech jsou kupodivu vyzrálým filmem, který upustil od třeskutého humoru a zajel do depresivnějších vod, kde se řeší vystřízlivění hlavních hrdinů z vlastních životů. Režisér Viktor Tauš, podpořen výbornou kamerou Milana Chadimy, vede postavy k finiši, který má daleko k happy endu. Pointa sice působí trochu vynuceně, ale stejně vás donutí přemýšlet, jak asi bude vypadat to vaše setkání po 25 letech. Doufejte, že ne takhle.
Oficiální kino trailer
Sněženky a machři po 25 letech
ČR, režie Viktor Tauš, hrají J. A. Duchoslav, V. Kopta, V. Freimanová, M. Suchánek, E. Jeníčková, 100 minut
