Biffy Clyro: Novou desku začneme točit příští rok
Jeden z nejlepších koncertů na Rock for People odehráli skotští rockeři Biffy Clyro. Přestože patří mezi největší kapely v Evropě, mají rádi i malé koncerty. A taky si rádi střihnou coververzi. O tom i o chystané desce jsme před hradeckým koncertem mluvili s basákem Jamesem Johnstonem.
Vítejte zpátky v České republice. Je to zhruba půl roku, co jste vystupovali v Roxy v Praze…
...ano, zrovna jsme se o tom místě v Praze bavili. Byl to opravdu pěkný prostor s hezkým stropem. Publikum bylo velice vstřícné, jen opravdoví fanoušci. Šlo o velice malou akci, ale hodně intenzivní, hlučnou, hodně potu. Vnímali jsme všechno všemi smysly, což je pro takové koncerty typické.
Pražský koncert: Biffy Clyro dodali Praze energii na týden dopředu
Když tedy porovnáte malou akci a koncertování tady nebo třeba v Readingu?
Když koncertujete mnoho let, začnete vnímat pozitiva obou typů. Když jsme začínali hrát velké show, bylo pro nás velmi těžké vytvořit si kontakt s publikem, které od nás stálo daleko. Ale už jsme si na to zvykli a bereme to jako výzvu. Další věc jsou pak fanoušci jiných kapel, které se nám třeba podaří oslovit a kteří by na náš samostatný koncert sami nešli. Pokud děláte ty samé koncerty stále dokola, není to tak zajímavé. Snažíme se proto kombinovat festivaly a menší hraní.
Možná proto jste poslední desku Opposites natočili tak, že její zvuk odkazuje ke stadiónovým vystoupením.
To byla víc náhoda než záměr. Některé naše starší písničky se skládají z řady podivných struktur, které bylo těžké přenést do živého hraní. Ale v několika skladbách ten mocný, epický zvuk zůstal.
V současnosti chystáte novou desku, která by měla vyjít v příštím roce, je to tak?
Doufáme. Ale dokud nezačneme opravdu natáčet, což plánujeme na příští rok, nikdy nebudeme vědět, jak dlouho to doopravdy potvrvá. Poslední desku jsme nahráli za pět měsíců, což není tak moc. Dvojalbum ani trojalbum ale dělat nehodláme. V současnosti píšeme nový materiál, něco vzniká na turné, něco děláme doma. Možná budeme trochu intenzivněji pracovat pře léto, ale necháme tomu volný průběh a začneme nahrávat, jak jsem řekl, po novém roce.
Poslechněte si Biffy Clyro v Youradiu
Takže letos už nic nevyjde, ani singl?
Bohužel ne. Jako skupina pracujeme vědomě a s jasným cílem, všechno musí mít svou kvalitu. Stejně jako hudební redaktoři se snaží hodnotit desky co nejzodpovědněji, i my máme hranice, pod které nepůjdeme.
Když se bavíme o žurnalistice, troufnu si říci, že vám hodně pomohl i magazín NME. Na jejich cenách jste ze čtyř nominací proměnili tři, píší o vás hodně článků a vesměs pozitivní kritiku. Jak se díváte na současnou hudební žurnalistiku, čtete například recenze na svá alba a vystoupení?
Nesnažíme se jim jako někteří lidé vyhýbat, nemáme strach z negativní odezvy. Snažíme se z toho odnést si pár dobrých rad a poznatků. Ale nebereme to příliš vážně, ignorujeme jak ty přehnaně špatné, tak přehnaně dobré. Je hezké mít podporu magazínů jako NME, nicméně myslím si, že s nástupem internetu se trochu vytratila zručnost a řada dobrých médií musela skončit. Ale lidi si znovu začínají uvědomovat, že je potřeba žurnalistů, kteří umí trefně a poutavě vystihnout hudbu. Je těžké ji popsat slovy.
Velice populární jsou dnes i vaše coververze. V jednom z rozhovorů zmínil váš zpěvák Simon, že by rád předělal třeba píseň Black Skinhead od Kanye Westa. Chystáte se na to?
Často se nás ptají, jestli nechceme udělat cover pro rádio. Tak jsme si řekli, proč nezkusit třeba i toho Kanyeho nebo něco od popové zpěvačky. Nemusíme přeci přehrávat jenom písničky od Foo Fighters. Na Black Skinhead jsme dělali, ale v rádiu se pro něj nakonec nerozhodli. Bereme to většinou jako výzvu – najít cizí věc, vyzkoušet si jiný styl, posunout své hranice.