Anna Veselovská: Zpívat jsem se naučila u YouTube
Na své první desce 10 Rozdielov zní Anna Veselovská, finalistka předloňského Hlasu ČeskoSlovenska, jako kdyby plakala. "Necítím se smutná, je to pro mě takové vnitřní štěstí," říká introvertní sedmnátiletá Anička v rozhovoru pro Kouli. Její album je v kontextu talentových soutěží výjimečné i v tom, že se připravovalo celý rok a Anna si na něj psala hudbu i texty.
Anno, jak jste se vlastně dostala ke zpívání?
Moje máma zpívala odmalička. Já začala asi v osmi. Dva roky jsem chodila na klasickou kytaru, ale pak jsem zjistila, že to vůbec není pro mě, že mám radši rock’n’roll. Už jako malá jsem poslouchala Led Zeppelin nebo Rolling Stones, takže v klasice jsem se vůbec necítila. Začala jsem si tedy nejdřív jen tak zpívat u YouTube a pak mi u nás na vesnici řekli, že je to dobré a že se tomu mám věnovat. Potom přišla soutěž Hlas ČeskoSlovenska, do které mě přihlásila učitelka zpěvu. Říkala jsem, že to není nic pro mě, ale ona odpověděla, že na casting prostě musím. Tak jsem šla, zazpívala, skončila druhá a všimlo si mě vydavatelství Universal. Hned po soutěži jsem šla s Ivanem Táslerem z IMT Smile dělat desku. Měla jsem snad jen dvě písničky, během roku jsem jich pak musela napsat osm.
Poslechněte si Annu Veselovskou v Youradiu
Přečtěte si rozhovor z roku 2012
Pořád platí, že soutěže typu Hlasu nemáte ráda?
V něčem je to plus, v něčem mínus. Plus je v tom, že se tam dají získat zkušenosti, které v běžném životě nezískáte. Mínus je v tom, že šoubyznys je zlý.
Máte z něj strach?
Jdu do toho s chladnou hlavou, nenechám se jednoduše ovlivnit. Stále se snažím stát oběma nohama na zemi.
10 Rozdielov: Velmi slušný start
Anny Veselovské
První album Slovenky Anny Veselovské(17) 10 Rozdielov je ve světě absolventů talentových soutěží unikátní. Introvertní zpěvačka, která chvílemi zní tak, jako kdyby se měla rozplakat, na něm pracovala téměř rok s Ivanem Táslerem z IMT Smile a výsledkem je velmi slušné, komorní poprockové album, které koresponduje s Anninou uzavřenou povahou i jejím rockovým cítěním; rozhodně nezní "vysoustruženě" a prvoplánově, jak se v případě zaměnitelných sezónních hvězdiček stává. V kontextu předchozích "superstars" ho můžeme stavět třeba vedle povedeného debutu zpěvačky Debbi, o níž se hudebně stará producent Martin Ledvina.
Singl Lepší ako sme je výrazný nejen díky Anninu zastřenému hlasu, ale i díky zvuku typickému spíš pro americké country. Dobrý tah, stejně jako výrazný klavír v následující Stačilo povedať. Slabinou alba jsou tak snad jen texty. Ať už jde o ty, které si Anna napsala sama, anebo o slova z pera textaře Vlada Krausze, na desce se to hemží černou, bílou, sny a obavami – univerzálními pravdami a pocity, které sice možná dobře zní a s nimiž se ztotožní kdejaká dospívající slečna, ostatním posluchačům ale projdou jedním uchem sem a druhým tam. Vzhledem k věku zpěvačky je to ale pochopitelné. Až bude nahrávat další album, něco z nabitých životních zkušeností se na něm jistě obtiskne.
Anna Veselovská: 10 Rozdielov – 60 %
Dřív jste taky zpívala s kapelou, pokud se nemýlím.
Ano, jmenovala se Sold Out. Kvůli soutěži jsem na ni neměla čas, tak jsme ji rozpustili. Teď mám novou kapelu, ale hudebníky stále ještě hledám.
Muzikanty si hledáte sama, nebo vám do toho někdo mluví, například vydavatel, nebo manažer?
Sama. Jsem taková, že musím mít všechno dokonalé. Muzikanti mi musí sedět povahově a samozřejmě i po hudební stránce.
Myslíte, že má dneska mladá zpěvačka nebo zpěvák šanci prorazit jako vy, aniž by musel projít například nějakou talentovou soutěží?
Myslím, že ano. Když má talent, tak proč ne?
Talent mít můžete, ale nikdo si vás nevšimne.
V době internetu je to určitě možné. Mně jde hlavně o to, dělat si svoji hudbu, nezáleží mi na tom, kolik budu mít posluchačů. Samozřejmě jsem ale ráda, že svou muziku dostanu k lidem.
Hudba na vašem novém CD mi přijde velmi smutná. Místy skoro, jako byste u zpívání plakala.
To je moji povahou. Necítím se smutná, je to pro mě takové vnitřní štěstí.
Jste šťastná?
Ano, jsem.
Většinu muziky jste si napsala sama. Proč ne i texty?
Texty jsem si napsala dva, ostatní mi napsal Vlado Krausz. Nejsou vyloženě o lásce, potkávají se tam různé pocity, jsou o tom, co lidé cítí. Já a Vlado jsme se nikdy v životě nepotkali, ani jsme spolu netelefonovali, ale v textech se opravdu trefil, klobouk dolů, nemám problém se s nimi ztotožnit.
Váš první singl Na ceste ale nebyl z vašeho pera, šlo o píseň z banky společnosti Universal, pokud vím.
Tehdy jsme museli nahrát čtyři písničky za den a bylo to strašně narychlo. Tu písničku jsem si ale vybrala sama a trochu si ji upravila podle sebe.
Teď už skládáte sama. Je to těžké?
Jak kdy. Když mám náladu, jde to snadno. Když se to ale ode mě vyžaduje, tak se zaseknu a nevím, jak pokračovat. Musím si pustit své oblíbené kapely Muse, Hurts, Led Zeppelin, Rolling Stones… To mě většinou inspiruje.
Vy ale také studujete. Jak to stíháte?
Nejdřív jsem studovala oční optiku, ale když jsem nastoupila na půl roku do soutěže, musela jsem jít na jinou školu. Přihlásila jsem se na konzervatoř, tam mi řekli, že se to nějak zvládne, začala jsem znovu studovat klasickou kytaru, naučila se techniku a po dvou měsících mi jedna učitelka řekla, že jsem sice udělala zkoušky, ale že mě tam nechce. Takže teď chci jít studovat na jinou školu, například na pedagogickou.
K písničce Lepší ako sme si Anna napsala hudbu
Říkala jste, že jste byla v soutěži půl roku. To jste tam byla někde zavřená?
Ano, byli jsme v Praze, bydleli jsme v hotelu, tam jsme se učili písničky, měli jsme se připravovat na nedělní přenosy. Samozřejmě jsme mohli chodit domů.
Když jste byla takhle odtržená od světa, máte vůbec nějaké přátele?
Zas tak odtržená od světa jsem nebyla, chodila jsem v Praze na akce a na koncerty. Našla jsem si kamarády tady. V Česku mám víc přátel než na Slovensku.
Byla to pro vás jako pro introverta těžká doba?
Ten rok se především podepsal na mém zdravotním stavu. Měla jsem problémy s imunitou, kterou jsem měla úplně oslabenou. Ale snažím se dát se do pořádku. Přece jen to bylo něco úplně nového, nebyla jsem na to připravená. Pomáhá mi moje flegmatická povaha.
