Aneta Langerová – Divadlo Oskara Nedbala Tábor (26. 9. 2012)
Aneta Langerová. Zpěvačka, která za těch osm let, co je na scéně, ušla velkou cestu. Prošla vývojem, který byl v jejím případě jen pozitivní. Já její tvorbu sleduju od samého začátku.
První deska Spousta andělů byla fenomén a mě to zcela pohltilo – já prošla také jistým vývojem a přiznávám, že kdyby dnes dělala to, co dělala na Spoustě andělů, neoslovovalo by mě to. Z rockerky s famózním hlasem a rozcuchem na hlavě se stala dáma, která ví, co chce a jde si za tím. A famózní hlas jí nejen zůstal, nýbrž získal nové rozměry.
Začala si sama skládat a psát, její hudba má hloubku. Stačí se zaposlouchat. To, že se pustila do spolupráce se smyčcovým triem, tomu všemu dává ještě víc. Loňské turné Pár míst.. (podle začátku písně Vzpomínka), kdy šlo skutečně jen o pár míst, přineslo úspěch a hlavně zájem. Vyšlo živé CD a DVD, což přineslo vesměs kladné recenze (vlastně jsem nečetla žádnou negativní, ale nemám přehled o všem J ).
Letošní pokračování Pár míst a zastávka i v Divadle Oskara Nedbala v Táboře. Byla bych blázen a sama proti sobě, kdybych si to nechala ujít. Bylo vyprodáno a v sále publikum napříč generacemi. Jak by ne, jednak se Aneta Langerová u nás na jihu moc často neobjevuje a za druhé starší lidé koncerty, kde se stojí, moc nevyhledávají. A některé by možná ani Aneta, nebýt smyčcového tria, neoslovovala. Setkala jsem se s názory lidí, které začala bavit Anety tvorba až po vydání Pár míst.
Tma. Napětí. První tóny. Píseň Dokola ze zatím posledního studiového alba Jsem. Následoval Podzim z Dotyku, po něm Jsem, kterou otextoval Tomáš Klus. Celkem zaznělo, pokud se nemýlím, 16 písní. Samozřejmě došlo na nejznámější hity jako Hříšná těla, křídla motýlí a Voda živá, při kterých někteří účastníci i zpívali. Aneta s publikem komunikovala poměrně dost a dokázala i vtipně vyplnit plánované i neplánované „ladící“ pauzy.
Některé písně zní díky novým aranžím o hodně jinak než jejich originální verze. Husí kůži člověku navodí bezesporu Jedináček, Dokola, Den a zejména Vzpomínka, která je silná sama o sobě. Zajímavě zní Stačilo říct nebo V bezvětří, jejichž aranže jsou jaksi countryové. Ale například Voda živá nebo Malá mořská víla bývají akustické i na běžných koncertech, takže tam si vetší změny nevšimneme.
Ke konci Aneta obdržela jako dík kytici, poděkovala za pozvání a řekla, že se jí v Táboře líbí. Po koncertě se ukázala i mezi fanoušky a ochotně se podepisovala a fotila.
Aneta během koncertu zavtipkovala, že v současnosti zkoušejí ve stylu country a lze něco takového očekávat na novém materiálu. Uvidíme, s čím přijde. Jestli se již definitivně našla a lze od ní očekávat „jen“ tyto komornější věci, nebo nám ukáže nějakou svou další stránku. S jednou věcí jsem si ale jistá – ať to bude cokoliv, bude to dělat podle sebe a ze sebe, bez ohledu na to, jestli to zrovna bude in, a nebude potřebovat se zviditelňovat nějak jinak. A to se mi líbí. Už jen dát se na spolupráci se smyčcovým triem a dělat hudbu blízkou té vážné, byla odvaha. Ale vyšlo to.
O koho jde vlastně, mluvím-li o jejím doprovodu? Jakub Zitko (aranže, piano a jiné), Veronika Vališová a Vladan Malinjak (oba housle) a Dorota Barová (violoncello a vokály, při kterých se člověku zvednou chlupy na ruce J ).
Poměr cena vs. koncert? Za takový silný zážitek bych dala klidně více. Nehledě na to, že celé vystoupení trvalo zhruba dvě hodiny, což se dnes také moc nevidí. Co myslím tím silným zážitkem? To nejde popsat, to si musí člověk zažít!